S vlastnoručně vyrobenými svíčkami se v sobotu vydaly na hřbitov děti z Napajedel na Zlínsku. Kromě hrobů svých blízkých zde ovšem měly ještě jeden cíl – zamířily i ke hrobům těch, na které nikdo nepamatuje.

S rozžatými svícemi se vydali věřící v sobotu 2. listopadu na Vyšehradský hřbitov v Praze, kde pak kardinál Dominik Duka před Slavínem hřbitov požehnal. Mezi hroby osobností moderních českých dějin se spolu s věřícími pomodlil za všechny zemřelé. „Právě Vyšehrad spjatý s počátky české státnosti i křesťanské víry je vhodným místem pro hlubší zamyšlení nad posledními věcmi člověka. Modlitba za zemřelé má na tomto místě dlouhou tradici,“ uvedl k tomu mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora. Snímek Aleš Masner

Jedním ze skupinky dětí na napajedelském hřbitově je Jakub Šidlík, který už našel ten správný, dosud neosvícený hrob a nyní na něm rozžíná malou svíčku. „Vyráběli jsme je společně při dětské schůzce na faře a teď je máme roznést po opuštěných hrobech,“ říká a dodává: „Leží v nich lidé, za kterými nikdo nechodí, tak se za ně pomodlíme aspoň my.“

S nápadem rozsvítit hroby, které ani o Dušičkách nikdo nenavštíví, přišli podle napajedelského faráře P. Ryszarda Turka sami mladí organizátoři dětských schůzek. „Opuštěných hrobů stále přibývá – lidé se bojí myslet na smrt a nechtějí stát ani nad hrobem svých blízkých, protože by jim to připomnělo vlastní smrtelnost,“ je přesvědčen kněz.

Právě proto je podle něj nezbytné vést už malé děti k vědomí, že i smrt patří k životu. „Když budou odmala zvyklé zajít na hřbitov a pomodlit se tam, je naděje, že hroby svých blízkých nenechají opuštěné ani v dospělosti,“ zmiňuje P. Turko.

Sám se přitom snaží vyjít o Dušičkách vstříc též těm, kteří do kostela nechodí pravidelně. „Mši z památky zemřelých slavíme vždy venku vedle hřbitovní kaple. Pro mnohé účastníky je možná jednodušší se přidat, když nemusí vejít dovnitř, a pro pravidelné návštěvníky bohoslužeb dostává mešní modlitba přímo mezi hroby nový rozměr – ostatně i první křesťané se scházeli v katakombách,“ uzavírá kněz.

JIŘÍ GRAČKA

Za olympioniky na hřbitov

Hřbitovy plné svíček, uklizené hroby, smuteční věnce a někde až záplava květin – nejen věřící uctili v sobotu památku všech věrných zemřelých.

V Rožnově pod Radhoštěm se minulou sobotu sešli místní farníci ve Valašském muzeu v přírodě. Sychravé počasí a starodávné dřevěnice z Valašska byly kulisou mše za zemřelé na tamním Valašském Slavíně. Na něm našlo místo svého posledního odpočinku mnoho významných osobností tohoto východomoravského regionu. Hořící svíčky a smuteční věnce tu můžeme objevit třeba na hrobech olympijských vítězů Emila Zátopka a Jiřího Rašky nebo autora Broučků Jana Karafiáta.

Několik desítek lidí, kteří se za ně přišli pomodlit, se sešlo v přítmí dřevěného kostelíka sv. Anny, který stojí uprostřed hřbitova. Jelikož je chrám muzejní exponát, který dbá o co nejvěrnější zachycení historické skutečnosti, mohli si někteří farníci připadat, jako by se vrátili v čase před Druhý vatikánský koncil. Mohl za to třeba fakt, že kněz stál během slavení eucharistie zády k lidem přesně tak, jak tomu dříve bývalo ve všech kostelích.

Souboj s tramvají

Ve středu odpoledne se od olomouckého Hlavního nádraží vysokoškoláci vydají na tzv. Běh za všechny věrné zemřelé. Poprvé se konal loni a novou tradici se studenti rozhodli zatím zachovat. Běžci dělají nejen něco pro své zdraví, ale i pro duše svých blízkých. Ve štafetovém závodě budou soupeřit s tramvají. Trasa závodu protne celé město a končí na jeho západním okraji u hřbitova ve čtvrti Neředín. Účastníci štafety se postupně proběhnou jak po kamenné dlažbě historického centra barokní Olomouce, tak po moderních asfaltových cestách městské periferie. Po skončení běhu se skupina závodníků pomodlí za duše zemřelých. Studenti z hanácké metropole oslavili památku zesnulých mimo jiné pondělním putováním na hřbitov na Klášterním Hradisku. Za oběma akcemi stojí místní Vysokoškolské katolické hnutí.