26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Mariánské modlitby, písně a antifony

10. 9. 2009

|
Tisk
|

Vydání: 2009/37 Sebepřijetí, 10.9.2009

V kostele Narození Panny Marie ve Vranově u Brna, kam ráda chodím, se po nedělní mši svaté latinsky zpívá Salve Regina. Z té písně je cítit obrovská síla. Mnohokrát mě napadlo, jak starou historii mohou mít naše nejznámější mariánské písně. Můžete o tom něco napsat?

Než se dostaneme k onomu latinskému zpěvu, nebylo by na škodu vzít si k ruce jednotný kancionál a prolistovat zmiňované mariánské písně. Jsou to ty známé „osmistovky“. U každé písně je vždy naproti jejímu číslu krátká poznámka určující autora textu, melodie a doprovodu. Pokud nalistujeme zkratky za poslední písní kancionálu (932, Tebe, Bože, chválíme), dočteme se, co přesně znamenají i ostatní nezřídka používané symboly. Tím by vlastně mohla moje odpověď končit. Stále tu však zůstává to Salve Regina. Je to mariánská antifona. Tohle se alespoň můžeme dozvědět, když se modlíme denní modlitbu církve, kde se tato antifona – naše známá modlitba Zdrávas, Královno – modlí nejčastěji na konci večerních chval liturgického mezidobí. Její slova i původní nápěv jsou z 11. století, patrně od Hermanna Contracta, benediktina v klášteře v Reichenau. A co znamená slovo „antifona“? Tento termín je prastarý. V gregoriánském chorálu se takto označuje krátký až středně dlouhý hudební útvar, jenž tvoří jakýsi rámec při zpěvu žalmů. Antifony najdeme jak v gregoriánském repertoáru mše svaté, tak – a to zejména – v breviáři. Každý žalm či kantikum jsou uvedeny a zakončeny antifonami. Podle melodie jednotlivých antifon lze snadno rozpoznat, zda jsou určeny pro všední den, či svátek nebo slavnost. A tím se dostáváme blíže k naší „písni“. Slavnostní melodie antifon i jejich textové předlohy byly vždy delší a velmi květnaté. Mariánsky zaměřené antifony se brzy osamostatnily a začaly tvořit zvláštní skupinu – k nim se už žádné žalmy nezpívaly. Dnes budeme ještě některé docela dobře znát: Vesel se, nebes Královno (Regina caeli, laetare), Pod ochranu tvou (Sub tuum praesidium), Rodičko Boží vznešená (Alma Redemptoris Mater) a také Zdrávas, Maria (Ave Maria). Snad jedním z nejsilnějších zážitků pro mne samotného bylo, když jsem ještě jako student mohl několikrát zpívat Mariánské nešpory italského raně barokního skladatele Claudia Monteverdiho. Na závěr se – jak se na nešpory sluší a patří – zpívalo právě Salve Regina. Atmosféra setmělé, modlitbou prodchnuté románské baziliky a zhruba dvouhodinový zážitek z nešpor pozvedají mysl k Pánu, i kdyby posluchač chtěl být „programově“ proti. A to je, myslím si, jedna z velmi dobrých zbraní současné evangelizace – nebát se ukázat a prožít onu sílu, jež vyzařuje z našich dávných kořenů.

Odpovídal: Ondřej Múčka, diecézní organolog, Brno

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou