Vydání: 2009/31 Kaple v supermarketu?, 30.7.2009

O dovolené bychom letos chtěli na Slovensku navštívit některá místa, kde se údajně zjevila P. Maria. Slyšeli jsme, že mariánská úcta na Turzovce už získala souhlas místního biskupa. Není ale chyba, když se jinde lidé scházejí bez tohoto souhlasu?

Před více než 50 lety se měla poblíž Turzovky zjevit tamějšímu hajnému Matúšu Lašútovi Panna Maria. Nemýlíme se, když tvrdíme: Boží působení může používat přirozených schopností člověka, aby Bůh sám ukázal na svoje dílo spásy novým, i nadpřirozeným způsobem. Milostiplné Boží působení na člověka v hloubce jeho nitra i na jeho smyslové vnímání nelze však u tzv. soukromých zjevení předpokládat, je třeba jej věrohodně dokázat. Proces dokazování je v rukou místního biskupa. Když žilinský biskup Mons. Tomáš Galis vyhlásil dne 18. 9. 2008 horu Živčákovou za poutní místo a místo modlitby, jeho záměrem nebylo ukončit toto dokazování. Jako zodpovědný pastýř pečuje o zdejší poutníky. Buduje novou diecézi. Všímá si jejího duchovního stavu a napomáhá jejímu růstu. Dílčím událostem a charismatům dává v celku diecéze patřičné místo. Pokusme se na příkladu Turzovky objasnit smysl poslušnosti vůči biskupovi. Ne všechny iniciativy, které Bůh probouzí v lidech, potřebují schválení biskupa. Prakticky by to nebylo ani možné. Nepotřebujeme schválení biskupa, abychom se sešli k modlitbě, uctívali Pannu Marii nebo svaté na určitém místě, vzpomínali na oběti pronásledování nebo chtěli živě reagovat na nespravedlnost. Biskup má navíc podporovat všechny známky svobodného působení Ducha Svatého. svoboda bývá podrobena zkouškám Zkušenost i znalost nás učí, že svoboda člověka je podrobena zkouškám a pokušením různého druhu. Kde se ukáže riziko omylu nebo iluzí, je povinností biskupa vhodným způsobem korigovat naše aktivity především v oblasti liturgie, duchovní formace nebo vytváření nepsaných norem. Výslovný zákaz biskupa je většinou krajním řešením. Obvykle mu předchází celá škála způsobů vzájemného vyjasňování problému. Když biskup přesto něco zakáže, důvodem je jeho snaha uchránit věřícího od ztráty cíle, který pro něho Bůh jistě zamýšlí. Takovýto příkaz biskupa neposlechnout by pro věřícího znamenalo hluboké narušení vázanosti na konkrétní církevní formu života. Přineslo by mu nejistotu, s níž je jen obtížné, ba nemožné přinášet plody křesťanského života. Může se stát, že se příkaz biskupa může zdát věcně nesprávný. Zde duchovní autoři radí odevzdat se Bohu skrze poslušnost, která nemůže vždy vidět smysl přikázání. Kde by však biskup či jiná církevní autorita přikazovala věci nemorální nebo zcela se příčící smyslu křesťanské svobody, je křesťan povinen rozhodnout se podle toho, co mu říká zralý úsudek jeho svědomí.

P. Pavel Ambros SI