Vydání: 2008/36 Zamřížovaný čas - pohled na vězeňství z druhé strany, 2.9.2008, Autor: Václav Štaud

Skončily prázdniny, turistická sezóna se nezadržitelně chýlí k závěru. Jak ji prožili v klášteře Porta coeli nedaleko Tišnova? Zeptali jsme se historika Josefa Zacpala, vedoucího Podhoráckého muzea v Předklášteří.

Už jste začali bilancovat?
Na to je ještě moc brzy. Ale mohu s radostí konstatovat, že naše pracoviště, které je součástí Muzea Brněnska, zatím navštívilo víc zájemců než v předchozích letech. Věřím, že se tak konečně zastavuje dlouhodobý pokles zájmu.

Přesto se Porta coeli v počtu návštěvníků nemůže ani vzdáleně přiblížit podobným památkám v Čechách. Proč?
Náš klášter je stranou tras většiny cestovních kanceláří. Těžko se to chápe. Jsme přece blízko Brna i pražské dálnice! Reklama, kterou jsme se snažili probudit zájem, příliš neúčinkuje. Na rozdíl od většiny českých a moravských památek máme (kromě pondělků) otevřeno celoročně. K naplnění mnoha příjemnými dojmy přitom člověku stačí krátká procházka rozlehlým klášterním areálem. Vlastní gotický chrámový portál, náš největší poklad, je totiž přístupný nepřetržitě a zdarma. Střeží ho jen kamenní lvi. Brzy ráno, ale i v záři zapadajícího slunce každého okouzlí mohutností i bohatou výzdobou. K setkání jsou tu stále připraveni Kristus, apoštolové a další světci, zakladatelka kláštera paní Konstancie a její královský syn Václav I.

O celém klášteru Porta coeli se hovoří jako o historické perle.
Ano, je to určitě jeden ze šperků české a moravské církevní architektury. V raně gotickém komplexu z počátku 13. století můžete obdivovat mnoho krásy, včetně řady románských prvků. Klášterní jádro, tvořené mohutným kostelem, křížovou chodbou a kapitulní síní, se dochovalo v unikátní celistvosti. Zmíněný nedávno restaurovaný portál „brána nebes“ dal klášteru jméno. Za shlédnutí však stojí celý památný areál, jenž má po mnoha přestavbách a přístavbách především barokní tvář.

Mohutnost původní stavby jistě nebyla náhodná?
Chrám, který jako všechny cisterciácké kostely nese zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie, se měl stát také hrobkou části přemyslovského panovnického rodu. Královna-vdova Konstancie a její mladší syn, moravský markrabě Přemysl, zde byli uloženi jako první. Jejich hroby se však dosud nepodařilo objevit.

Někdy se spekuluje o tom, zda dcera zakladatelky, svatá Anežka Přemyslovna, mohla Porta coeli navštívit.
S těmito dohady se setkáváme často. Návštěva světice u matky nebo účast na jejím pohřbu se právem může jevit jako pravděpodobná. Protože ale neznáme jediný doklad, který by to doložil nebo vyvrátil, zůstává uvedená možnost jen v podobě nevědecké spekulace. Přesto Anežka Česká už dlouho do Předklášteří patří. V roce 1989 se zde uskutečnila první oslava přímo v den jejího svatořečení. Chrám, přestože je tak velký, nestačil návalu věřících. Liturgii tehdy vedl dnešní strahovský opat Michael Pojezdný, v té době ještě farář z nedaleké Osové Bítýšky, který tímto způsobem ještě před pádem totality odvážně vystoupil z řádové ilegality. Od té doby se oblíbené svato- anežské oslavy v klášterní bazilice každoročně uprostřed listopadu opakují. Letos budou navíc ozdobeny primiční mší svatou tišnovského rodáka a člena řádu trapistů Prokopa Jiřího Hlaváče.

Celé opatství od počátku 90. let znovu patří sestrám cisterciačkám. Jaká je spolupráce muzea s konventem?
Naše soužití bylo vždycky dobré. Podhorácké muzeum, sídlící v domě bývalého proboštství, je u sester v nájmu. Obdivujeme, jak se sestrám postupně daří zdevastovaný klášter opravovat. Vzájemná podpora a porady – například nad získáváním pomoci a dotací – jsou nezbytné. Pokud s některými kulturními akcemi vycházíme mimo svoji budovu, vždy si vyžádáme souhlas převorky Anežky. A dosud jsme nikdy nenarazili na nezájem či nepochopení. Vrcholem dosavadní spolupráce bylo v roce 2001 jubileum 100 let od znovuobnovení kláštera po jeho zrušení Josefem II. a devastující degradaci na dílny a stáje. Muzeum k doplnění církevních oslav před sedmi roky uspořádalo mnoho náročných a také hojně navštívených akcí. A řadu prvků velké výstavy o historii kláštera jsme později využili k tvorbě dnešní stálé úvodní expozice.

Co dalšího Podhorácké muzeum nabízí?
Především zájemce provádíme po vzácném klášterním jádru. V muzeu je pak kromě sezónních výstav také stálá expozice měšťanského bytového interiéru z konce 19. století a dvě rozsáhlé mineralogické expozice. Kulturní život Tišnovska totiž s kamennými dary Země úzce souvisí. Dvakrát ročně, vždy na počátku května a listopadu, se v Tišnově už desítky let konají světoznámé mineralogické burzy. Podílíme se na jejich pořádání.
Muzeum často poskytuje zázemí i umělcům, kteří v předklášterské bazilice (známé svou výbornou akustikou) pravidelně vystupují. Nejbližší koncert duchovní hudby se zde uskuteční v neděli 14. září. A o den dříve, v sobotu 13. září, bude klášterní okruh v rámci Dnů evropského dědictví přístupný všem zájemcům zdarma. Přijeďte také!