Vydání: 2008/26 Veřejné mínění v církvi, 23.6.2008
Četl jsem, že počet apoštolů má souvislost s dvanácti souhvězdími zvěrokruhu a s astrologií. Nevím, co si o tom mám myslet, ale je pravda, že na číslici 12 se v Bibli dá narazit častěji (např. dvanáct izraelských soudců, kmenů). Dokonce když prý Ježíš zavolal svých „Dvanáct“, mohl tím myslet početně zcela jinou skupinu. Můžete mi to vysvětlit?V Bibli se poprvé vyskytuje číslo dvanáct jako počet izraelských kmenů, které vděčí za svůj původ dvanácti Jákobovým synům. Odtud se dvanáctky užívá jako symbolického čísla pro vyvolený Boží lid v jeho celistvosti a úplnosti (např. Nm 7,2–3.84–87; 17,17 aj.). V průběhu dějin se politická i náboženská jednota Davidova království rozbila. Deset kmenů se oddělilo a dalo vznik severnímu království, které bylo zničeno Asyřany. Poté vzalo za své i judské království. Tyto skutečnosti ale Izraeli nezabránily, aby se nadále ideálně považoval za lid skládající se ze dvanácti kmenů a vyjadřoval naději na konečnou obnovu právě v podobě lidu sestávajícího z dvanácti složek (např. Mt 19,28; Lk 22,30). Ježíš po svém vystoupení na veřejnosti spojil hlásání Božího království s ustanovením skupiny „Dvanácti“, které vybral ze svých prvních učedníků. Historickou pravost tohoto faktu i počtu „dvanácti“ lze stěží zpochybnit. Apoštolové jako jednotlivé osoby, zejména ti, které evangelní seznamy uvádějí na prvních místech (Petr, Jakub, Jan, Ondřej), měli významné místo v misii a vedení rané církve. Počet dvanáct však – jak je patrné již z Nového zákona – byl výrazným prorockým znamením v době Ježíšova působení, před jeho smrtí a poté snad krátce po jeho vzkříšení, kdy církev působila převážně v židovském (palestinském) prostředí. Naznačuje to i volba Matěje na Jidášovo uprázdněné místo.
ŽÁDNÁ SOUVISLOST S ASTROLOGIÍ!Později, například v misii apoštola Pavla, už sbor Dvanácti nehraje významnou roli, zatímco jiná uskupení apoštolů, jako tři sloupy Církve – Jakub, Petr a Jan – ano. Je tedy zřejmé, že dvanáct vyvolených učedníků v Ježíšově blízkosti symbolizovalo nový Izrael. A je vcelku pochopitelné, že toto znamení mohlo působit jen tak, že oněch osob bylo skutečně dvanáct. Určitou obtíží je, že na posledních místech v novozákonních seznamech Dvanácti se nevyskytují stejná jména (Mk 3,16–19; Mt 10,2–4; Lk 6,14–16; Sk 1,13).
Otázka přímé souvislosti dvanácti izraelských kmenů ani dvanácti apoštolů se zodiakem či s astrologií nepřipadá v úvahu, protože biblické náboženství tento vliv vylučuje. Případné spekulace tohoto typu by byly až pozdější a druhotné.
P. JAROSLAV BROŽ, vyučující biblických věd na KTF UK v Praze