Co dnes charakterizuje salesiány a jejich práci s mládeží?

Vydání: 2006/5 Může být křesťan bohatý?, 30.1.2006, Autor: Zdeněk Jančařík

Letos uplynulo 79 let od chvíle, kdy salesiáni přišli do Čech. Do konce čtyřicátých let byly hlavní náplní jejich práce chlapecké ústavy a první oratoře. Z dob komunistického režimu jsou nejznámější prázdninové pobyty mladých lidí zvané „chaloupky“. Co charakterizuje salesiány a jejich práci v Čechách dnes? Jak reagují na změny doby a kde vidí své hlavní pole působnosti v současné „mediální“ společnosti? Čím je právě teď aktuální poselství Dona Boska?            

L. B., olomoucká arcidiecéze

Jako všechna ostatní řeholní společenství jsme i my po „sametu“ hledali sami sebe. Ovšemže někteří salesiáni měli tendenci vrátit se tam, kde jsme skončili zhruba v roce 1948, další v roce 1968 a jiní zase chtěli pokračovat v tom, co jsme dělali v polovině osmdesátých let.

NĚKOLIK RŮZNÝCH LINIÍ

Mezitím se ale „chaloupky“ pomalu rozpouštěly v záplavě mnoha jiných nabídek ze strany skautů a dalších mládežnických organizací. Do prvorepublikového stylu internátních škol jsme se už znovu nepustili, a tak jsme se začali soustředit především na střediska mládeže, farní pastoraci a práci s volontéry. Máme také vyšší odbornou školu Jabok a naši profesoři se angažují na všech teologických fakultách v ČR. Kromě toho jsme se s velkou energií pustili do mediální oblasti, což dokládá široká produkce nakladatelství Portál a ostravské i brněnské televizní studio. Nesmím zapomenout ani na naši dnes už víc než desetiletou misii v Bulharsku.

DON BOSCO BYL AKTUÁLNÍ

Don Bosco pro nás přitom zůstává nedostižným vzorem člověka, který dovedl rychle a účinně reagovat na nejaktuálnější potřeby mladých lidí. V porovnání s ním jsme v obtížné situaci, protože nám chybí „materiál“, a to z obou stran. Na jedné straně je totiž obtížné v nenáboženské společnosti získávat dostatek duchovních povolání k tomu, abychom mohli pořádně rozvinout všechny aktivity, které jsme iniciovali. I my, kteří jsme ještě před nedávnem byli mladí, dnes vidíme, že nám klepe na dveře biblická otázka: „Kdo nám půjde?“

VĚŘÍCÍ NEBO NEVĚŘÍCÍ?

Na druhé straně si také nejsme tak docela jisti svou cílovou skupinou: kdo je vlastně dnes ta chudá a opuštěná mládež? Máme se spíše starat o ty, kteří chodí do kostela a jsou „našinci“, anebo pracovat především s nevěřícími? Tu katolickou mládež - která je pod tlakem vnějšího světa stále ohroženější a z níž se velmi často během dospívání stává mládež bezvěrecká - máme nechat, aby se o ni starali jiní? Protože je nám jasné, že v případě výchovy mládeže se právě dnes rozhoduje o tom, co bude zítra, snažíme se angažovat na obou stranách.

PhDr. ZDENĚK JANČAŘÍK SDB

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 11. – 17. srpna 2020

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje…

celý článek


Sto let od zázraku na Visle

Polsko si v těchto dnech připomíná významnou událost své novodobé historie. Před sto lety odvrátilo nebezpečí, že po krátké době samostatné existence bude znovu vymazáno…

celý článek


Vidět les jako obraz života

Biskup Martin David, který je od června letošního roku apoštolským administrátorem ostravsko-opavské diecéze, slaví v těchto dnech padesáté narozeniny (viz KT 32/2020).…

celý článek


Na cestě s Marií

Často mluvíme o „životní pouti“. Kam vede? No přece domů. Abychom nebloudili, je dobré čas od času vykonat pouť, která pomůže správně nasměrovat naši životní…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay