26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Církevní problematika má být srozumitelná

24. 10. 2006

|
Tisk
|

Vydání: 2006/43 Člověk a zvíře, 24.10.2006, Autor: Václav Štaud

V minulých dnech vydalo brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) pro ministerstvo kultury příručku, určenou veřejné správě, s názvem Církve a náboženské společnosti v České republice a jejich právní postavení. V následujícím rozhovoru jsme oslovili výkonného ředitele CDK dr. Stanislava Balíka, který je odpovědným redaktorem příručky a který se rovněž účastní současných rozhovorů státu s církvemi.

Několik čtenářů si jistě povšimlo, že se od počátku roku 2006 znovu rozběhlo jednání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. Nicméně z podvědomí se tlačí otázka: Nejde jen o hru na dialog, jakých jsme zažili už několik?
Sám jsem byl v lednu, když jsem byl k jednáním přizván, obdobně skeptický. Nicméně postupně se tato skepse rozplývá. Prostřednictvím rozhovorů se podařilo vyřešit i některé praktické problémy. Při setkání s představiteli katolických řeholí například zazněla stížnost, že ministerstvo práce a sociálních věcí přestalo na základě podivného výkladu zákona na začátku roku považovat klášter za typ domácnosti. Odmítlo tak řeholnicím pečujícím o své staré a nemocné spolusestry vyplácet příspěvek na péči o osobu blízkou. Po krátkém čase se díky intervenci ministerstva kultury podařilo přesvědčit ministerstvo práce o tom, že to je nesmyslný výklad.
Samozřejmě netvrdím, že jsme teď zásadně blíž k vyřešení komplikovaného vztahu mezi státem a církvemi, než jsme byli před rokem. Naopak, zřejmě některým zainteresovaným lidem došlo až nyní, že restituce církevního majetku neznamená jen prosté vrácení polí a lesů, ale že existovaly i nejrůznější peněžní fondy, z nichž byly kostely udržovány. I na tyto peníze komunisté v roce 1949 sáhli. Mluví-li se o restitucích, nelze od nich oddělit tyto prostředky.

Co je nyní předmětem jednání?
Toto první kolo je takzvaně seznamovací, lámající ledy. Mluví se o řadě věcí – o vhodnosti či nevhodnosti stávajícího systému financování církví, o novele církevního zákona, o smlouvě mezi Českou republikou a Svatým stolcem, o restituci církevního majetku... K zajímavému posunu došlo například v otázce sporné novely církevního zákona, která jde jednoznačně proti církvím. Navrhlo ji ministerstvo ještě pod vedením Pavla Dostála. Po změně na ministerském postu a nástupu Vítězslava Jandáka ale nastal naprostý obrat, kdy se ministerstvo kultury snaží vrátit stav zpět před novelu.

Postupují křesťanské církve společně?
Lze zaznamenat velkou blízkost jejich postojů, o naprosté jednotě však mluvit nelze. Jednotné jsou například ve svém postoji k civilním sňatkům. Při práci na novém občanském zákoníku se totiž znovu objevil názor, že by měly být civilní sňatky povinné. Tuto myšlenku církve shodně odmítají a vnímají ji jako symbolický návrat téměř o dvacet let zpět.
Rozporné názory zase panují například v otázce smlouvy se Svatým stolcem – většina církví ji vítá, některé ji však chápou jako zvýhodnění katolíků oproti jiným církvím.

Týkají se tato jednání i Židů, muslimů, případně sekt?
Jednání se týká výhradně registrovaných církví a náboženských společností. Tedy například i Federace židovských obcí, Ústředí muslimských obcí, Hare Krišna, hinduistů či jehovistů. Jde však o první, seznamovací kolo. V dalších kolech by se již mělo jednat v užších skupinách o konkrétních návrzích. Bude-li se tedy dejme tomu jednat o podobě restitucí, nemá smysl, aby se jednání účastnily náboženské společnosti vzniklé po roce 1989. Před právem si však jsou registrované církve v zásadě rovny. Takže ačkoli by řada lidí označila jehovisty jako sektu, nelze je v jednáních obejít, protože jsou řádně registrovanou náboženskou společností.

V úvodu jsme zmínili novou příručku věnovanou církvím. Ta je také plodem rozhovorů?
Přesně tak. Z jednání uskutečněných na jaře totiž vyšlo najevo i toto zjištění: Že velká část úředníků (ať už státních, krajských či obecních a městských) nemá o církvích dostatečné informace; že nevědí, jaký je mezi nimi rozdíl, jaké má kdo pravomoci, jaká je struktura té které církve. Bylo by tedy dobré, kdyby ministerstvo vytvořilo jakýsi obecný přehled, manuál týkající se církví. Nabídl jsem ministru kultury a jeho náměstkyni pro církve, že CDK může tuto příručku relativně brzy připravit. Smlouva byla podepsána v dubnu a již na konci září vyšla brožura o rozsahu 240 stran.

Kdo příručku vytvořil?
Autorem je asistent soudkyně Ústavního soudu, právník Petr Jäger. Návrh struktury jsme připravili v CDK.

Co všechno příručka obsahuje?
Má dva základní okruhy. První se věnuje postavení církví v českém právním řádu, historii vztahů mezi státem a církvemi. Opomenuta nejsou ani takzvaná zvláštní práva registrovaných církví (výuka náboženství na státních školách, duchovní služba v ozbrojených silách a věznicích, hospodářské zabezpečení státem, uzavírání církevních sňatků, zřizování církevních škol, zachovávání zpovědního tajemství). Druhý okruh je rozdělen do šestadvaceti kapitol, z nichž každá se věnuje jedné z registrovaných církví – od největší římskokatolické po početně nejmenší Obec křesťanů v ČR. U každé z nich jsou uvedeny statistické a kontaktní údaje, zvláštní práva církve, její historie, věrouka a poslání, organizační struktura, způsob ustavování duchovních, zásady hospodaření, církevní právnické osoby a tak dále. Příručka je psaná srozumitelně, je v ní hodně tabulek, odrážek, je celobarevná, najdeme v ní i několik fotek.

Mohly se církve k textu vyjádřit?
Ano, každé církvi jsme k posouzení zaslali text, který se jí týkal. Přestože bylo potřeba korekturu provést v krátkém čase, zvládly to, až na tři výjimky, všechny.

Jaký je náklad příručky a co se s ní bude dít dál?
Příručka vyšla v počtu 1 000 ks. Celý náklad jsme předali ministerstvu kultury, které ji bude distribuovat poslancům, senátorům a na ústřední, krajské a městské úřady – k těm úředníkům, kteří přicházejí do kontaktu s církvemi.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou