Odpouštět sobě i druhým

Vydání: 2021/50 Cesta k pramenům bratrství, 7.12.2021, Autor: Tomáš Kutil

Smiřovat se učíme odmala. Pokud žijeme v manželství a chceme, aby náš vztah za něco stál, musíme v této disciplíně dosáhnout téměř mistrovské úrovně. A bez usmiřování se neobejdou ani řeholní komunity či širší rodiny. Jak ale na to? Vždyť přiznat před druhým chybu a poprosit o odpuštění je dřina.


Prevencí konfliktů v manželství je dostatek času jeden na druhého. Ilustrační snímek Vojtěch Vlk

„Jak se mám usmířit? Kleknout si před druhým? Ale ne! Stačí maličké gesto, takováhle drobnost, a do rodiny se vrátí soulad. Stačí jeden projev něhy, beze slov,“ navrhuje v exhortaci Amoris laetitia (Radost z lásky) papež František. Přináší i další konkrétní návrhy. Právě adventní čas je velmi vhodný pro to, abychom se pokusili vykročit směrem k druhým a pomohli tak jim i sobě připravit se na oslavu příchodu Krista na tento svět.

Když se nám dostalo urážky nebo zklamání, je odpuštění možné a žádoucí, přesto není snadné. „Rodinné společenství se může udržet a zdokonalovat jenom s velkým duchem sebezáporu a obětí. Vyžaduje skutečně velkodušnou ochotu všech a každého jednotlivce k porozumění, ke snášenlivosti, k odpuštění, ke smíření,“ zdůrazňuje papež.

Velmi podobně to popisuje i Amélie Fleurot, francouzská koučka, v knižní novince Odpustit druhým, odpustit sobě (Portál 2021). „Odpuštění v rodině vyžaduje hodně času a úsilí. Rodina nás formuje, ovlivňuje náš charakter, naši intimitu a to, jakou osobou se stáváme. Je důležité projít postupně celým procesem odpuštění, aby se dobře zdařilo,“ všímá si a vyzdvihuje nutnost porozumění vlastnímu hněvu.

Osvobozující zkušenost

Abychom mohli druhému odpustit, musíme projít osvobozující zkušeností pochopení a odpuštění sobě samým. „Naše chyby nebo kritický pohled lidí, které milujeme, často způsobily, že jsme k sobě ztratili úctu. Tak si nakonec začneme dávat na ostatní pozor, vyhýbáme se náklonnosti k nim a v osobních vztazích se projevujeme ustrašeně,“ uvádí dále František ve zmíněné exhortaci a všímá si, že svalování viny na druhé nám poskytne úlevu jen falešnou. „Je třeba se modlit nad vlastním příběhem, přijmout sebe, umět žít se svými limity a také si odpustit, abychom měli stejný postoj odpuštění také k druhým,“ připojuje.

Bez této zkušenosti odpuštění to sami jen těžko zvládneme. Potřebujeme zakusit, že nám Bůh odpustil, že jsme byli ospravedlněni zdarma, bez vlastních zásluh. „Přijmeme-li, že Boží láska je bezpodmínečná, že Otcovu náklonnost si nelze koupit ani zaplatit, pak budeme moci milovat nade všecko, odpouštět druhým i v případě, že se k nám zachovali nespravedlivě,“ dodává papež. V opačném případě náš rodinný život přestane být prostorem porozumění, podpory a povzbuzení a stane se místem ustavičného napětí a vzájemného trestání se.

TOMÁŠ KUTIL



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 21 17. – 23. května 2022

Papež vybral pražského arcibiskupa

Dlouho očekávané oznámení jména 37. pražského arcibiskupa učinil na svátek Panny Marie Fatimské Mons. Giuseppe Silvestrini, pověřený vedením nunciatury. Stalo se tak…

celý článek


Milník na nekončící cestě

Už za pár týdnů, v neděli 5. června, vstoupí v účinnost reforma Římské kurie, správního aparátu Svatého stolce. Dlouho očekávaná Apoštolská konstituce (ústava)…

celý článek


Meda Mládková a největší Umělec

„Já už chci umřít,“ řekla ta dáma na nemocniční posteli. „A co budete dělat po smrti?“ zeptala se jí MARTA MARIE MAGDALENA ŠMÍDOVÁ, která tam byla na návštěvě…

celý článek


Nepadnout do pocitu marnosti

Když se začne mluvit o emocích v partnerské komunikaci, mnozí hned vidí lítat talíře, křik a slzy, výčitky, případně zlověstné ticho. Emoce ale mohou být i dobrým…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay