Odkud jsme se vzali

Vydání: 2021/18 Odkud jsme se vzali, 27.4.2021, Autor: Jan Paulas

Má pravdu Bible, nebo soudružka učitelka? Jsme stvořeni rukou Pána Boha, nebo jsme povstali z opice? To bylo dilema, které za minulého režimu řešily mnohé děti z věřících rodin. Ale co když platí obojí?

Těm výpravným obrázkům od Zdeňka Buriana mohly černobílé kresby v biblických dějepravách jen těžko konkurovat. Neandrtálci na nich byli jako živí. A tak v hlavě nejednoho věřícího žáčka začaly klíčit pochybnosti, zda ho pan farář v hodinách náboženství nevodí za nos a nemá pravdu spíše soudružka učitelka, zvláště když je to prý vědecky podloženo.

Ještě v 90. letech, když jsem učil náboženství a s dětmi probíral první kapitoly knihy Genesis, jsem v následující hodině od některých slyšel, jak byli jejich rodiče trochu zaskočeni, že bychom mohli mít s opicemi přece jen něco společného. Byla to pro ně jakási třináctá komnata, kam raději s kritickým rozumem nevstupovali, protože „je to přece psáno v Bibli“.

Biblická zpráva vypovídá o něčem jiném. Bůh stvořil člověka z prachu země, tedy z hmotných přírodních prvků, které mohly mít podobu společného živočišného prapředka. Podstatný je onen dosud tajemný okamžik, kdy se z něj stává člověk, ono Boží „vdechnutí“ nesmrtelné lidské duše (Katechismus 362-363), která nás činí Božím obrazem.

Dnes s přísunem informací mizí i dřívější zdánlivý rozpor mezi vědou a vírou. Ostatně jak píše P. Marek Vácha ve své knížce Věda, víra, Darwinova teorie a stvoření podle knihy Genesis (Cesta 2014), „katolická církev nikdy a v žádném ze svých oficiálních textů nekonstatovala, že evoluce neexistuje“. A u příležitosti 137 let od vydání Darwinovy knihy O původu druhů pronesl papež Jan Pavel II. krátký, zato důležitý projev k členům Papežské akademie věd, kdy řekl, že „pravda nemůže jít proti pravdě“ a že existuje mnoho přírodovědných výkladů, jak evoluce probíhá. „Připomene, že rovněž existuje řada filozofických interpretací, z nichž některé jsou s katolickou vírou zcela neslučitelné, a jiné zcela slučitelné,“ píše kněz a přírodovědec Marek Vácha.

Jedním z průkopníků křesťanského pohledu na evoluci byl jezuita a přírodovědec Pierre Teilhard de Chardin, od jehož narození uplyne 1. května 140 let (více také na str. 7). Za svého života zakusil spíše nepochopení a umlčování.

Vývoj však nelze zastavit, zejména v evoluční biologii. Loni vydaná kniha lékaře a filozofa Jiřího Váchy Meze darwinismu (v anketě Dobrá kniha KT ji mezi knihy roku zařadili právě Marek Vácha či Jiří Grygar) poukazuje na nejnovější stav poznání i na přetrvávající manipulace, které se tváří jako nezvratný vědecký výsledek. Víra stejně jako vědecké poznání zkrátka nesmí ustrnout v dětských kalhotách.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 21 23. – 29. května 2023

Blíží se Noc kostelů

Více než 1 700 kostelů a modliteben se návštěvníkům otevře v pátek 2. června. Organizátoři jubilejního 15. ročníku Noci kostelů dokončují poslední přípravy.

celý článek


Maraton „zušek“ propojí umění a pomoc

Po celé republice mohou v těchto dnech lidé zdarma navštívit některý z pěti set koncertů a dalších akcí festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open. Sedmý ročník…

celý článek


Práce dozorce je službou všem

Historicky první mši sv. za příslušníky a zaměstnance Vězeňské služby ČR hostil ke 30. výročí jejího vzniku minulý čtvrtek vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého na…

celý článek


Rabín, který se přátelí s papežem

„Jsme přátelé v nejhlubším významu toho slova,“ popisuje vztah k papeži Františkovi argentinský rabín ABRAHAM SKORKA. Dne 10. května obdržel čestný doktorát Trnavské…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay