Od slunce východu do slunce západu
Vydání: 2011/14 Almužna, 30.3.2011
Příloha: Doma
Jak v dnešní době jednat v postní době? Jak dětem, které jsou přes den obklopeny spolužáky s rohlíky se salámem a čokoládkami, vysvětlit, proč být v tomto čase střídmý?
Takové otázky si jistě klade nejeden věřící rodič. A že to není lehké, o tom svědčí i skutečnost, že v mnoha křesťanských rodinách se drží půst jen na Popeleční středu, ale v dalších dnech postní doby se na střídmost a odříkání už rezignuje. Jsou ovšem i rodiny, kde je postní doba významným obdobím roku. „My dospělí držíme o Popeleční středě půst újmy. Babička a děda podle zdraví, ale my rodiče velice přísně. Od slunce východu do slunce západu. Rozhodně nejíme maso a sladkosti, na našem stole bývají brambory, chleba. Děti mohou jíst normálně, jen si nesmějí dát maso a sladkosti, nedívají se ale na televizi a nepouštějí počítač. V následujících dnech žijeme taky skromně. V pátek je to vždycky přísnější, někdy dokonce jako o Velkém pátku. Snažíme se v té době jíst i žít podobně, jak to dělávali naši pradědečci a prababičky – zkrátka jsme skromní ve všech ohledech, od brambor s tvarohem k obědu po nesledování televize,“ říká Alice Kouřilová z Vésky u Dolan na Olomoucku. Jak dodává, svým dvěma synům (třináctiletému Jakubovi a desetiletému Šimonovi) od malinka vysvětlovala, že v postní době není čas na požitkářství, že se lidé mají připravovat na Velikonoce, a proto musejí očistit svou duši. Častěji se společně modlí, čtou si z Bible, ale je také nutné očistit tělo, protože je chrámem ducha. „Vedu kluky taky k tomu, aby se víc snažili obětovat se pro druhé. Chodí třeba pravidelně babičce pro dříví. Vždycky se jich ptám: Už jsi dnes udělal něco dobrého pro rodinu? Ale netýká se to samozřejmě jen rodiny. Počítají se i dobré skutky ve škole, udělat něco pro kamaráda,“ vysvětluje Alice Kouřilová a ještě dodává, že děti chápou, proč je půst důležitý a jaký význam postní doba pro křesťany má. „Myslím, že jim to odříkání žádný velký problém nečiní. Sladkosti sice milují, ale chápou, proč si je nemají dát. Ovšem přiznávám, že je nijak nekontroluji, zkrátka si navzájem důvěřujeme,“ uzavírá Alice Kouřilová. Na prožívání postní doby může mít velký vliv i škola. Církevní školy toto období samozřejmě zohledňují – jak ve výuce, tak třeba ve školní jídelně. Horší to mají děti, které nemají možnost církevní školu navštěvovat. Zde leží veškerá odpovědnost za prožití postní doby na rodičích.
