Ochrání Evropa své Židy?
Vydání: 2015/9 Ochrání Evropa své Židy?, 24.2.2015, Autor: Alena Scheinostová
Aktem solidarity i mírovým gestem se minulou sobotu stal živý řetěz kolem synagogy v norském Oslu. Vytvořilo ho přes tisíc muslimů.
Během šabatových modliteb tak symbolicky chránili své židovské spoluobčany. „Myslíme si, že po teroristických útocích v Kodani je ten správný čas pro nás muslimy, abychom odsoudili pronásledování Židů, které se děje,“ prohlásila jedna z organizátorů Hajrah Arshadová. Reakci muslimů na teroristický útok na kavárnu a synagogu, kterého se 14. února v dánské Kodani dopustil dvaadvacetiletý Omar El-Hussein, norští Židé ocenili. „Je jedinečné, že se muslimové takovou měrou postavili proti antisemitismu. Naplňuje nás to nadějí,“ komentoval Ervin Kohn z norské židovské komunity. Někteří zástupci synagogy se k živému „kruhu míru“ sami připojili, stejně jako k provolávání hesla „Ne antisemitismu, ne islamofobii“, a norskou reakci vyzdvihli jako příklad pro svět.
V duchu vzájemné tolerance se nese rovněž postoj kodaňské židovské obce. „Budeme spolu s muslimy bojovat za naše náboženská práva. My jsme umírnění. Budeme společně bojovat proti extremismu a radikalismu,“ řekl na tiskové konferenci po El-Husseinově útoku Dan Rosenberg Asmussen, předseda židovské obce v Kodani. Na počest dvou obětí střelby, z nichž jednou byl židovský filmař, hlídač kodaňské synagogy, proběhl minulý týden v dánské metropoli třicetitisícový pochod. Během něj zazněla Lennonova mírová skladba „Imagine“, objevily se dánské a izraelské vlajky, lidé pokládali k synagoze květiny. „Vidíme, že se terorismus chce šířit až sem k nám. Dánská demokracie je silná, dánský národ je silný a odmítáme každý pokus o ohrožení nebo zastrašování našich svobod a práv,“ prohlásila Helle Thorning-Schmidtová, premiérka Dánska – země, která své Židy dokázala zachránit i během nacistické okupace.
Útoky cílí na živé i na zemřelé
Nárůst antisemitismu v Evropě přestává být pouze akademickým problémem. Po letošní sérii teroristických akcí v Paříži, Belgii či Kodani vyzvali představitelé izraelské vlády dva miliony evropských Židů k alije – odchodu do Izraele - a na financování migrace čerstvě vyčlenili 46 milionů dolarů. Nejvýrazněji se s nenávistí vůči Židům potýká Francie, jak vyplývá z průzkumů univerzity v Tel Avivu. Podle Rady židovských institucí ve Francii se počet antisemitských činů v této zemi během roku 2014 zdvojnásobil. Už v březnu 2012 zabil islamistický útočník ve škole v Toulouse tři židovské děti a rabína. Od té doby k dnešku Francii opustilo přibližně jedenáct tisíc Židů.
Pokračování na str. 3.
Dokončení ze str. 1.
V minulém týdnu pětice vandalů poškodila, pomočila a poplivala přes dvě stě padesát náhrobků na židovském hřbitově ve východofrancouzském Sarre-Union. Přestože byl tento hřbitov od druhé světové války zhanoben již několikrát, podle francouzských médií jde nyní o „nejhorší znesvěcení židovského pohřebiště v posledním čtvrtstoletí“. Během ceremonie k uctění hřbitova a na podporu židovské komunity ve Francii, jež v místě proběhla den poté, ujistil francouzský prezident François Hollande, že Francie bude své Židy „bránit všemi silami“. V reakci na izraelskou výzvu k odchodu zdůraznil, že Židé v Evropě, a zejména ve Francii, mají své místo. „Vím, že velká většina francouzských Židů odmítá perspektivu opuštění své vlasti. Jsou to Francouzi, milují Francii a jejich místo je přirozeně ve Francii,“ prohlásil prezident. Shodně se vyjádřil francouzský ministerský předseda Manuel Valls po útoku v Kodani: „Můj vzkaz francouzským Židům je následovný: Francie je zraněna stejně jako vy a nechce, abyste odešli.“ Aby zůstali, nabádají své židovské občany také představitelé dalších evropských zemí. „Evropa bez Židů by už nebyla Evropou,“ podtrhl například rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.
Nehodlám čekat, až mě zabijí
Přesto podle kvalifikovaných pozorování i podle vyjádření jednotlivců pociťují evropští Židé ohrožení, jaké neprožili od druhé světové války. „Začnu připravovat vystěhování. Nehodlám čekat, až nás tady zabijí,“ vyjádřil se po svém osvobození jeden z rukojmích v pařížském košer obchodě. 2 500 nenávistných a urážlivých tweetů během měsíce dostala britská poslankyně Luciana Bergerová, bývalá ředitelka skupiny „Labourističtí přátelé Izraele“ v britském parlamentu. Z odeslání části z nich je podezřelý mladý neonacista Joshua Bonehill-Paine, kterého britská policie proto vzala do vazby. Vzápětí jej však propustila na kauci. S velkou pravděpodobností tak mladík bude moci 22. března se svými obdivovateli uskutečnit pochod s názvem „Osvoboďme Stamford Hill“, jímž chce v této londýnské čtvrti, obydlené ortodoxními Židy, protestovat proti „židovskému vlivu ve Velké Británii“.
ALENA SCHEINOSTOVÁ
Antisemitismus ve světě
· 60 % nábožensky motivovaných trestných činů v USA je namířených proti Židům. Tvrdí to americká nevládní organizace Anti-Defamation League (Liga proti hanobení). Když počítá i verbální útoky, zaznamenává protižidovský výpad v USA každý týden. V lednu propalestinští aktivisté vtrhli na shromáždění k uctění 70. výročí památky obětí holokaustu, týden poté byly ve vchodu do židovského studentského klubu na univerzitě v Davisu nalezeny svastiky. V minulém týdnu žena ve státě Idaho údajně napadla svou židovskou sousedku a držela ji za hrdlo tak dlouho, dokud Židovka neřekla, že věří v Ježíše. „Bohužel se antisemitismus znovu dostává do módy,“ poznamenal viceprezident newyorského výboru rabínů Joseph Potasnik.
· Ničení křesťanských, ale právě také židovských památek na dobytých územích mají na svědomí teroristé z Islámského státu. Mimo jiné pobořili synagogu v Amaře a údajně v ní ustavili vojenské velitelství, nedaleko odtud zhanobili hrob proroka Ezdráše a zbavili jej veškerých znaků upomínajících na židovství. Loni teroristé z IS rozbořili též hrobky proroků Daniela a Jonáše v Mosulu. Irácká (babylonská) židovská komunita na tomto území žila již v 6. století př. Kr., v šedesátých letech 20. století se poslední Židé z Iráku vystěhovali.
(ztis, eretz)
Sdílet článek na:Sekce: Články, Zahraniční, Domácí, Zpravodajství
