„Podle vyobrazení na mědirytině Josefa Šebestiána Klaubera z roku 1754 jsem zjistila, že se jedná o ojedinělý relikviář, takzvaný Arundo Christi Domini, v němž byla podle tradice umístěna část rákosu, který Ježíš Kristus držel v ruce při korunování trním,“ říká Lada Hlaváčková. Kromě zmíněné mědirytiny, jak uvádí, popsal relikviář ve své topografii města Litoměřic z roku 1920 konzervátor Diecézního muzea Vinzenz Luksch. „Luksch jej datoval do 16. století. Podle něj relikviář daroval katedrále druhý litoměřický biskup Jaroslav Ignác Šternberk, který pro katedrálu získal i ostatky patronů litoměřické diecéze sv. Štěpána, sv. Felixe a sv. Viktorina,“ upřesňuje konzervátorka.

 

Nalezený relikviář představuje trojstěnný obelisk ze stříbrného filigránu, na jehož vrcholu stála polofigura Ježíše Krista s rákosem v ruce. Ta dnes chybí. Na dřevěném trojbokém podstavci se nacházejí stříbrné reliéfy zobrazující korunování Krista trním, nesení kříže a Pannu Marii se sv. Janem Evangelistou. „Bohužel i další figurky a apliky známé z mědirytiny ani samotná relikvie se nedochovaly a relikviář je v havarijním stavu,“ popisuje nalezený předmět Lada Hlaváčková.

 

„Myslel jsem si, že za ta léta, co spravuji katedrálu jako dómský farář i jako probošt kapituly, se už neobjeví nic, co by mě překvapilo, protože všechny ty předměty z katedrály jsem měl už několikrát v ruce a řadu jsem jich nechal zrestaurovat. O to více jsem byl udiven, že se tu nalezlo torzo relikviáře mimořádného svou formou i obsahem,“ řekl probošt Jiří Hladík OCr, který by rád nechal i tento relikviář zrestaurovat. „Relikviáře mají nejrozmanitější tvary, ale takový jsem ještě nikdy neviděl,“ podotkl.

 

Pokud se při restaurování potvrdí Lukschova datace, půjde o nejstarší, byť torzálně dochovaný relikviář litoměřické katedrály. V ní se nachází několik dalších relikviářů – vzácné jsou například ty v podobě paže s ostatky sv. Štěpána a sv. Ludmily.