Není důvod, proč by děti měly hladovět
Vydání: 2018/31 Lurdská etapa Tour de France, 31.7.2018, Autor: Tomáš Kutil
Návštěva Medžugorje změnila jeho hodnoty, takže už během války v Jugoslávii pomáhal potřebným. Nakonec založil organizaci Mary´s Meals, která už sytí každý den přes milion dětí v chudých zemích. Magnus MacFarlane-Barrow je do své práce zapálený, nadchl i posluchače na letošní Katolické charismatické konferenci v Brně.
Magnus Macfarlane-Barrow během přednášky. Snímek Vít Kobza
V České republice už začíná být vaše organizace poměrně známá. Vidíme fronty u stánků. Těší vás to?
Jsem z toho nadšený a zároveň překvapený. Tohle je má první návštěva České republiky. Vím, že tu Mary´s Meals začala působit teprve nedávno, a proto mě ohromil počet dobrovolníků, kteří se tu zapojují.
Proč jste se pustili právě do boje s hladem?
Naše misie je velmi jednoduchá. Rozhodli jsme se pomáhat dětem, aby mohly mít alespoň jedno teplé jídlo denně. Vždy je to ale spojeno se vzděláním – jídlo dostávají přímo ve školách. Je to podle mě úplně základní výchozí bod: každý člověk by měl mít možnost se pravidelně najíst a díky vzdělání se rozvíjet. Jen tak se tyto děti mohou o sebe v budoucnu dobře postarat a uniknout chudobě.
Kdy jste se rozhodl jim pomáhat?
V roce 2002 jsem se v Malawi setkal s jednou rodinou. Otec už zemřel, matka umírala. Mluvil jsem s jejich nejstarším synem Edwardem, bylo mu čtrnáct. „Jak se díváš do budoucna, o co bys stál?“ ptal jsem se ho. Odpověděl velmi jednoduše: „Přál bych si, abych měl dostatek jídla a mohl chodit do školy.“ To byly veškeré jeho ambice. Zasáhlo mě to a došlo mi, jak je problém hladu a nedostatku vzdělání propojen. To byl jeden ze zásadních momentů pro vznik Mary´s Meals.
Nebyla to ale vaše první zkušenost s nouzí. Zažil jste ji už během války v Jugoslávii.
V roce 1983 jsem navštívil Medžugorje, bylo mi patnáct let. Tato cesta zasáhla mě i moji rodinu, prožil jsem tam konverzi. Když jsem o mnoho let později viděl, že se kousek odtud válčí, nenechalo mě to chladným. Chtěli jsme s bratrem udělat alespoň to málo, co můžeme, a rozhodli jsme se vozit jídlo lidem, kteří trpěli.
Dávat jídlo je náplní práce i pro Mary´s Meals. Jak moc těžké bylo vybudovat tak velikou charitativní organizaci?
Věděli jsme z předchozích zkušeností, že by to mohlo fungovat. Začali jsme s málem – nejprve jsme sytili 200 dětí. Bylo důležité pohlídat, aby pomoc dobře přijali místní lidé a měli jsme souhlas i těch, kdo rozhodují. Od počátku jsme potřebovali i podporu dobrovolníků na místě – a v Malawi se nám to podařilo. To bylo klíčové. Museli jsme pak samozřejmě splnit veškeré právní náležitosti a vybudovat organizační strukturu, ale to bylo až druhotné. Základem bylo nadšení místních lidí.
Dobrovolníci jsou pro Mary´s Meals stále klíčoví?
Ano, máme je po celém světě. Díky nim můžeme mít nízké provozní náklady, bez nich bychom nemohli existovat.
Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
Magnus MacFarlane-Barrow (nar. 1968) vyrůstal a žije ve Skotsku. Svou pracovní kariéru začal jako chovatel ryb, posléze založil dobročinnou organizaci na pomoc hladovějícím dětem ve světě, která se jmenovala Scottish International Relief, dnes už Mary’s Meals. S manželkou Julií mají sedm dětí a žijí v Dalmally (Argyll).
TOMÁŠ KUTIL
Sdílet článek na:
