Nenechat orat sebou, ale orat s ním

Vydání: 2014/27 Poutnická hůl věrozvěstů, 1.7.2014, Autor: Aleš Palán

Kapličky, studánky, skalní útvary… Tam všude nalézáme jméno svatého Prokopa. Populární poustevník je intenzivně spjat s českou krajinou bezmála tisíc let po své smrti.

Svatý Prokop (a čert) číhají v Sázavě na příchozí skoro za každým rohem.

Pokud si však některé místo může Prokopa nárokovat, je to jednoznačně Sázava. Tady je skutečná Prokopova jeskyně, zde založil klášter, zkrotil čerta a vyoral s ním brázdu. Je tu i studánka, ze které dal vody napít knížeti Oldřichovi…

Sázava si svého světce připomíná, právě jemu je zasvěcen místní kostel. Na jednom obraze zde zavěšeném odskakují od poustevníka malí ďáblíci, na jiném se před ním sklání velký čert, nechává se pokořit a zapřáhnout k práci. „Ti malí démoni jsou pokušitelské myšlenky, onen zbytečný vztek a hněv, které se náš mnich učil rozlišovat, aby je pak od sebe mohl odehnat, dál se s nimi nemusel zdržovat a mohl dělat užitečnější věci,“ předkládá shromážděným turistům svou interpretaci obrazů sázavská kastelánka Jaroslava Matoušová.

Svatý Prokop byl silnou osobností a u takových podle ní hrozí jiné nebezpečí: setkání s velkým čertem, s démonem manipulativnosti a zbytnělé ješitnosti. „Takového démona není dobré vyhánět, nýbrž zkrotit. Zapojit ho do pluhu, nenechat orat sebou – vědomky, či nevědomky – ale orat s ním. Zapřáhnout i jeho do Božího díla.“

Baroko a vztah se SSSR

Prohlídková trasa v sázavském klášteře – po josefínských reformách přestavěném na zámek – vede turisty do ambitů kolem rajského dvora. Bývalo zde dvacet čtyři barokních fresek, ale předchozí majitelé zámku je zabílili. Jednu dobu po zrušení kláštera zde ostatně byly i byty, v rajské zahradě se pak věšelo prádlo, klepaly koberce a chovaly slepice. Restaurátoři nyní fresky postupně odkrývají a právě pracují na páté z nich. Nikoho nepřekvapí, že na stropech ožívají výjevy ze života a působení svatého Prokopa.

Expozice v bývalém sázavském klášteře na některých místech nezapře, že má svůj původ za minulého režimu. Cyril a Metoděj jsou zde představováni div ne jako revolucionáři, průvodkyně však svým zasvěceným komentářem doplňuje potřebné souvislosti.

„Sázavský klášter dopadl za minulého režimu neporovnatelně lépe než jiná spirituální místa,“ říká Jaroslava Matoušová. Stalo se tak i díky emauzskému benediktinovi P. Methodu Klementovi, který přišel na Sázavu obnovit zdejší slovanskou misi a po nástupu komunismu se mohl stát alespoň správcem sbírek. „Pod jeho vedením se tu paradoxně po znárodnění začaly odstraňovat novotvary po světských majitelích objektu,“ vysvětluje kastelánka. Partajníci chtěli mít v klášteře kanceláře, ale badatelé využili toho, že se tu v dávnověku praktikovala slovanská liturgie. „Na Sázavě se tak začaly zkoumat počátky našeho vztahu se Sovětským svazem,“ směje se Jaroslava Matoušová. „Po dlouhá desetiletí tu probíhaly archeologické průzkumy, které doplnily prořídlé archivy kláštera,“ dodává už vážně.

Sázava si nenechá sv. Prokopa vzít. Na konci června sem dorazili poutníci ze světcova rodiště, první červencový víkend sázavská farnost zase pořádá dvoudenní svatoprokopské oslavy. Nikoho nemůže překvapit, že i zdejší autobusové zastávky zdobí vymalovaná postava legendárního poustevníka. Ale pozor: za rohem stále číhá pitvorný čert!

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Publicistika, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 9. – 15. srpna 2022

Tisíce mladých lidí míří do Hradce Králové

Tento týden v Hradci Králové probíhá dlouho připravované Celostátní setkání mládeže, jež se koná jednou za pět let.

celý článek


Nechat se proměnit na Mladifestu

„Na dovolenou do vlastního srdce“ pozval papež František účastníky letošního festivalu mládeže Mladifest na známém hercegovském poutním místě Medžugorji.

celý článek


Je třeba, abychom je brali vážně

V salesiánské komunitě v Brně-Žabovřeskách se P. Libor Všetula věnuje mladým lidem už deset let.

celý článek


Kam kráčíš, člověče?

Kromě toho, že jsem knězem, jsou rána, kdy kolem druhé nebo třetí vstávám a jdu řídit autobus pražské MHD. Jsem člověk jako každý jiný.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay