Německý prezident odstoupil. Katolíci toho litují

Vydání: 2010/24 Zničené kostely, 11.6.2010, Autor: Martin T. Zikmund

Spolkový prezident Horst Köhler zaskočil politickou scénu v Německu, když nečekaně rezignoval na svou funkci. Oficiálním důvodem jsou jeho výroky o Afghánistánu, odkud se krátce předtím vrátil, ale spekuluje se i o dalších důvodech. Köhler se jako ekonomický expert, mravní autorita a křesťan evangelického vyznání těšil obrovskému respektu nejen v samotném Německu.

„Jsem v šoku! Ztrácíme velkého prezidenta, který byl oprávněně někdy i nepohodlný,“ vyjádřil se pro KT německý europoslanec za CSU a předseda Ackermann-Gemeinde Martin Kastler. Podle něj Köhler považoval za důležitější úřad prezidenta než svou vlastní osobu, což většinou bývá naopak. Jeho odchod z funkce přičítá i nedostatku podpory vlády CDU a kritice levice. „Osobně cítím jeho odchod jako krutou ztrátu,“ uvedl ve svém vyjádření k odchodu spolkového prezidenta zase jménem německých biskupů arcibiskup Robert Zöllitsch. Horst Köhler popudil levicové politiky, když po svém příletu z Afghánistánu prohlásil v rozhlasovém interview, že „v naléhavých situacích k podpoře našich zájmů je vojenská intervence nutná“. Köhler to prý mínil tak, že vojenské jednotky v zahraničí pomáhají udržovat stabilitu daných zemí, což v důsledku pomáhá i ekonomickým vztahům. Avšak intervence německé armády v zahraničí je vzhledem k nacistické minulosti země citlivou záležitostí. Na smršť kritiky reagoval Köhler rezignací, neboť údajně nechtěl, aby prezidentský úřad byl touto kontroverzí znevažován. „Lituji, že mé výroky vedly k neporozumění v tak důležité otázce naší země,“ uvedl. Podle pozorovatelů však tato věc byla jen poslední kapkou. Köhler měl totiž jako ekonomický odborník dlouhodobé výhrady k hospodářské politice současné vlády, ale z hlediska své nadstranické funkce se k ní nemohl vyjadřovat. Horst Köhler patří k politikům, kteří si postupně získali respekt i mimo svou mateřskou stranu CDU. Při první volbě v roce 2004 získal jen o jeden hlas více, než bylo zapotřebí, ale vloni byl do svého úřadu znovuzvolen už drtivou většinou. Jeden z jeho posledních prezidentských projevů zazněl na ekumenickém Kirchentagu v Mnichově, kde se obrátil na církve s prosbou, „aby zápasily o každého jednotlivce“. A svěřil se také, co pro něj samotného víra znamená: „Křesťanství mne především učí pokoře. Vím totiž, že na všechno nemám poslední odpověď. Víra v Boha mi dává i důvěru ve věci příští a životní orientaci.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 48 24. – 30. listopadu 2020

Začíná advent: Připravte cestu Páně

Do čtyřtýdenní přípravy na Vánoce vstupujeme letos s koronavirovou pandemií, ale také s výzvou českých a moravských biskupů k modlitbě, postu a almužně.

celý článek


Láska a radost zůstanou

„Co bude po smrti?“ – „Na to nemysli!“ – „Kam směřuje svět, ve kterém žijeme, jak skončí?“ – „Na to nemysli!“ Tak může dnes často vypadat rozhovor o…

celý článek


Přijde, ať chceme, nebo nechceme

Jednou z typických nemocí dneška je nespavost, insomnie. Dokonce existuje „spánková prokrastinace“, tedy patologické odsouvání spánku, s nímž souvisí jako důsledek…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay