Největší obraz sv. Václava byl na půdě

Vydání: 2011/32 Poutní deníky, 1.8.2011, Autor: Jiří Gračka

Měl být ozdobou hlavního oltáře olomoucké katedrály, místo toho ale obraz s námětem zavraždění sv. Václava ležel 160 let na půdě. Dílo, které dosud vidělo jen několik zasvěcených, chce nyní olomoucké arcibiskupství zpřístupnit veřejnosti a hledá pro ně vhodné umístění – plátno o rozměrech 8,5 x 5,1 metrů se totiž jen tak někam nevejde.

K prozkoumání obrazu, který ležel na půdě kroměřížského Arcibiskupského zámku, vyzval odborníky z Muzea umění Olomouc letos v únoru arcibiskup Jan Graubner. „Měli jsme problém najít prostor, kde by vůbec bylo možné plátno rozvinout,“ uvedl pracovník muzea Ondřej Zatloukal. Největší z obrazů sv. Václava vzbudil okamžitě velkou pozornost odborné veřejnosti. Jak zdůraznil historik umění Ivo Hlobil, dílo, které bylo v době vzniku plátna kritizováno jako extravagantní, se dnes jeví jako projev originality. Plátno, na němž je zobrazena scéna zavraždění sv. Václava, si v roce 1838 objednal u vídeňského malíře Antona Pettera (1781–1858) tehdejší olomoucký arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh, který stál v čele olomoucké arcidiecéze v letech 1837–1853. Monumentální obraz měl být součástí nového vybavení olomoucké katedrály, arcibiskup však s hotovým dílem, na němž Petter pracoval šest let, nebyl spokojen. Z dochované korespondence vyplývá, že Petter zvolil pojetí odlišné od požadavků zadavatele. Arcibiskupu Sommerau-Beckhovi vadilo především zdůraznění postavy bratrovraha Boleslava v popředí malby a také chybějící svatozář Václavova. Umělec sice některé připomínky akceptoval a části obrazu přemaloval, ani poté však výsledek nebyl přijat a rozměrné plátno bylo uloženo na půdu kroměřížského zámku, kde se na ně téměř zapomnělo. V roce 1921 je sice nechal rozvinout archivář Antonín Breitenbacher, obraz ale vrátil zpátky, a na půdě tak ležel až do letošního února. Nově objevené dílo, které patří k největším plátnům v českých sbírkách, teď čeká na zrestaurování a podle odborníků to bude práce velmi náročná. „Desítky let v nevyhovujícím prostředí se samozřejmě na malbě velmi výrazně podepsaly,“ vysvětlila pracovnice muzea Jana Zapletalová. Nejasný je i další osud plátna, pro něž olomoucké arcibiskupství hledá vhodné umístění. Hovoří se například o zapůjčení pro vyprázdněný kostel sv. Václava v Opavě, podle Aleny Jemelkové z oddělení památkové péče nicméně arcibiskupství uvítá i nabídky od dalších zájemců. „Obraz je velmi atraktivní a mohl by zkrášlit mnoho prostor,“ uzavírá.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 26 21. – 27. června 2022

Do služby se chystá 11 novokněží

Od soboty je brněnská diecéze bohatší o tři kněze a jednoho jáhna. Tento víkend následují kněžská svěcení v Olomouci a Českých Budějovicích. Další bude 2. července…

celý článek


Rodinný poklad církve

V lednu letošního roku papež František jmenoval učitelem církve Ireneje z Lyonu. Hlavní přínos tohoto světce z 2. století podle příslušného dekretu spočíval v tom,…

celý článek


I přes bouřky zažíváme milost

Poslední květnový den si želivská kanonie premonstrátů zvolila nového opata. Stal se jím čtyřicetiletý P. TADEÁŠ RÓBERT SPIŠÁK OPraem.

celý článek


Vysoká inflace jako mor společnosti

Inflace se po dlouhé době vynořila z temnot, kam ji svět v osmdesátých a Česko v devadesátých letech zahnaly, a ztěžuje nám zase život.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay