Nejen srdce plesá

Vydání: 2008/3 Katolíci a evangelíci na cestě k jednotě, 15.1.2008

Ulicemi večerního Fryštáku se nese hudba. Line se z Domu Ignáce Stuchlého, kde se taneční parket zaplňuje lidmi všeho věku. U místních salesiánů se totiž minulou sobotu konal ples. A nejen tam – plesová sezona je v plném proudu. Příležitost k tanci v těchto dnech inzerují desítky farností, křesťanských spolků a společenství či místních organizací KDU-ČSL.

Kromě víru tance, tomboly, předtančení profesionálů a krojovaných párů se na plesech stále častěji objevují i zábavné a doprovodné programy nebo kulinářské speciality. Například v Domě Ignáce Stuchlého se pekl daňčí hřbet a grilovala kachní prsa přelitá višňovou omáčkou.
„Ples? To je součást společenského života od devatenáctého století. Byla to vždy příležitost, jak oslovit příznivce a zároveň se pobavit,“ přibližuje dobu vzniku a původ taneční společenské zábavy historik Jaroslav Šebek. „Nejen farníci mají ples moc rádi. Přijíždějí i lidé odjinud,“ potvrzuje jeho slova salesián a předseda Domu Ignáce Stuchlého Jan Komárek. „Katolíci mají radost ze života, a tak se baví. A k našemu salesiánskému duchu to patří,“ dodává s úsměvem.
Jak říká Jaroslav Šebek, společenská zábava je v porovnání s docela nedávnou historií spíš na ústupu: „Je ale skvělé, že tradiční lidovecké plesy přetrvávají a rodí se i nové – například farní.“

FARNÍ PLESY PRO VŠECHNY
Tradici farních plesů zakládají například v Mysločovicích – chystají tu letos druhý ročník. „Sháníme věci do tomboly. Nakupujeme v chráněných dílnách a aby měly ceny i rozměr apoštolátu, bude mezi výhrami například předplatné Katolického týdeníku,“ prozrazuje jedna z organizátorek Marie Rapantová. Aby to byl bál, jak má být a přišlo dost tanečníků, musí se farnost snažit, protože konkurence tu je prý velká. „Bylo těžké najít termín, kdy bude sál před začátkem postu volný,“ podotýká Marie Rapantová. Pevně věří, že ples přitáhne stejně jako loni tanečníky ze všech sousedních vesnic. „Je to otevřené pro všechny. Přišli i komunisti. Jsme rádi, když vidí, že ,pánbíčkáři‘ jsou fajn lidi,“ uzavírá Marie Rapantová.
(mach, str)


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay