Nečekat, až co pan farář řekne

Vydání: 2022/4 Kolik lidí se hlásí k víře, 18.1.2022, Autor: Alena Ouředníková

Manželé PAVLA a KAREL ŽENÍŠKOVI jsou spolu přes padesát let a stejně dlouho pracují pro církev a v církvi. V době totality se v předsíni jejich plzeňského bytu zakopávalo o desítky párů bot účastníků tajných křesťanských společenství – stáli u zrodu plzeňské ekumeny. Vychovali čtyři děti a jeden syn je knězem.


Bez modlitby bychom mnohé zvládali hůř, přiznávají manželé Ženíškovi. Snímek Václav Beneš, plzeňské biskupství


Jaká byla vaše cesta k Bohu, pocházíte oba z věřících rodin?

Pavla: Z mé rodné obce Česká Doubravice u Manětína jsme každou neděli chodili do kostela pěšky tři kilometry tam a tři kilometry zpátky. V sedmé třídě, kdy kromě mě zavítaly do kostela jen dvě či tři spolužačky, jsem začala pochybovat, zdali to chci každý týden podstupovat. Hodně mě tehdy posiloval manětínský děkan P. František Wonka.
V patnácti letech jsem přišla do Plzně na střední školu a hned jsem hledala nejbližší kostel. Nejprve to byl redemptoristický na Chodském náměstí, pak s ohledem na místo mého podnájmu kostel sv. Bartoloměje, dnešní katedrála. A tam jsem znovu poznávala, že cesta, po které jdu, není špatná.

Karel: Jsem rodilý Plzeňák. Když mi bylo dva a půl roku, zemřel mi otec a dál mě vychovávala maminka a sestra. Hodně nás podporovali františkáni – jak duchovně, tak hmotně. V pubertě jsem chodil do kostela, ale tak nějak pasivně, odrazovala mě tehdy obvyklá představa Boha hlídajícího a trestajícího. Pak jsem byl na vojně v Nepomuku a první neděli po návratu domů jsem šel na mši. Děvčata mě čapla do průvodu s obětními dary a posléze jsem byl pozván na odpolední čaje do Měšťanské besedy. Tam jsem se seznámil s Pavlou.

Říkáte, že váš vztah k církvi nebyl nijak vřelý, ale přesto jste šel hned první neděli po návratu do civilu na mši?

K: Ona mě tam vyslala maminka, ale nevěděla, co způsobí. Čekala, že si mě po návratu z vojny užije, a já jsem se hned zamiloval.

Takže jste se seznámili na čajích?

P: Někdo v kostele řekl, že přijde z vojny mladík, abychom mu pomohli zapojit se. Zahlídla jsem ho a říkala si: jé, to je zajíček. On je totiž o půl roku mladší než já. Zašla jsem do té Besedy nakouknout z balkónu…

K: Kamarád mě upozornil, že přišla nějaká Pavla, tak jsem se šel podívat. Chodili jsme pak celou noc po náměstí a já už byl rozhodnutý…

Pavlo, vy jste se do církevního života v Plzni zapojila v první polovině 60. let. Tehdy začala i spolupráce s jinými církvemi, později zvaná Plzeňská ekumena.

P: Byli jsme sledovaní StB v kostele i před kostelem, nemohli jsme volně mluvit. Jednou nás takhle po mši míjel na chodníku P. Richard Scheuch a nenápadně utrousil: „Jestli chcete, přijďte v pátek do evangelického kostela v Němejcově ulici, taky tam budu.“ Díky evangelickému faráři Jiřímu Pumrovi jsem se seznámila nejprve se žalmy, poté s dalšími biblickými texty. Tam a v Korandově sboru se konaly přednášky a další akce, kde k nám Boží slovo promlouvalo. Spolupráce křesťanských církví v Plzni nabyla pak na síle po vzniku diecéze a je živá dodnes.

Evangelíci měli za totality větší volnost. Čím to?

K: Bylo jich méně než katolíků, komunisti z nich asi necítili takové nebezpečí. Evangeličtí faráři byli podle nich více spoutaní, protože měli rodiny. Katoličtí duchovní se mohli víc věnovat mládeži a dalším aktivitám. A toho se báli.

Jisté uvolnění přišlo v roce 1968, tehdy jste byl aktivní na křesťanské hudební scéně.

K: Založili jsme rytmickou hudební skupinu Angelos, která vnášela do bohoslužeb v celém kraji hudbu srozumitelnou zejména mladým lidem. O tři roky později ovšem přišel tvrdý normalizační zákaz.

Mezitím jste se vzali a narodily se vám děti.

K: Brali jsme se 31. ledna 1969 na svátek sv. Jana Boska. Netušil jsem, že strávím značnou část života prací pro salesiány, jejichž je patronem, a že jeden z mých synů bude salesiánem.

P: Dcera Karla se narodila v prosinci téhož roku, za rok a půl po ní přišel Pavel. Následně jsem si prošla smutnou zkušeností dvou samovolných potratů a až v roce 1976 jsme se dočkali Ondřeje a po něm Marka.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Pavla Ženíšková (nar. 4. 12. 1945) vystudovala Střední ekonomickou školu v Plzni, do roku 1983 pracovala v účtárně Pozemních staveb, poté na sekretariátu ARO Fakultní nemocnice v Plzni. Od roku 1994 působila jako pastorační asistentka plzeňského arciděkanství. Od odchodu do důchodu v roce 2010 se zapojuje jako dobrovolnice v pastorační péči o nemocné. S manželem Karlem vychovali čtyři děti.

Karel Ženíšek (nar. 2. 7. 1946) vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Plzni, 25 let pracoval jako technolog ve Škodovce. Roku 1992 se stal zaměstnancem Salesiánského střediska mládeže v Plzni–Lobzích, kde pracoval především jako fundraiser a PR manažer, pro středisko pracuje částečně i nyní jako důchodce. Léta působil jako vedoucí skautského střediska YCHTYS.


Biskup Tomáš Holub udělil loni manželům Ženíškovým vyznamenání za rozvoj církve a společnosti na území plzeňské diecéze.

ALENA OUŘEDNÍKOVÁ
 


 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 27-28 28. června – 11. července 2022

Z Ukrajiny až na Velehrad

Manželé Lili a Oleksij Ostapčukovi jsou absolventi Kyjevské národní univerzity kultury a umění. Oba vystudovali hru na damburu, což je typický ukrajinský hudební nástroj.

celý článek


Brněnské Výstaviště opět ožije konferencí

Po dvouleté pauze způsobené pandemií se na brněnské výstaviště vrací Katolická charismatická konference.

celý článek


Chci nabourat mýtus rudé Karviné

Dny teď tráví v archivech a s pamětníky. KARIN LEDNICKÁ se při přípravě závěrečné části svého knižního díla Šikmý kostel noří do dějin Karvinska v 50. letech.…

celý článek


Překonali jste krizi v manželství? Napište nám o tom

Sesbírat příběhy manželských zkušeností se vztahovým karambolem, které se podařilo překonat, by chtěl dlouholetý průvodce snoubenců a autor příprav na manželství,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay