Šance pro slušné lidi

Vydání: 2004/19 Mariánská zbožnost, 2.9.2004, Autor: Olga Valeská

Komentář Olgy Valeské
Je jasné, že vstupem do Evropské unie se u nás leccos změnilo a ještě hodně změní. Chtěla bych zdůraznit fakt, že tímto krokem jsme se dostali do slušné společnosti. Kdo srovnává toto společenství s někdejším sovětským táborem, neví, o čem mluví. Sovětskému svazu a jeho satelitům vládli diktátoři s krvavýma rukama, studená a bezohledná stranická mašinérie, zpočátku zaslepení a nenávistní ideologové, později bezpáteřní kariéristé. To oni naučili naši společnost bezbřehému sobectví podle hesla: Zachraň se, kdo můžeš a jak můžeš, na úkor druhých.

Evropská unie byla založena čestnými a slušnými lidmi západní Evropy, jejichž ideálem bylo vytvořit Evropu bez válek, bez diktátorů a beze strachu. Mohla jsem sledovat uskutečňování těchto cílů - od Společenství pro uhlí a ocel, přes Evropské společenství, až po Evropskou unii. Žila jsem téměř třicet let v Německu a viděla, jak se mění vztah Němců k sousedům v Unii, jak mizí předsudky vůči Francouzům a Angličanům, a naopak. Podobně je tomu ve vztazích mezi Angličany a Francouzi, a tak dále.

Při návštěvách Německa nebo Anglie mne mile překvapí slušnost, s níž se lidé k sobě chovají. Vidí ve vás prostě bližního a jsou ochotni vám pomoci, radou i skutkem, přeskočit byrokratické překážky. Je to samozřejmě dáno výchovou, odmalička, v rodině. Většina Západoevropanů byla totiž vychována v úctě ke křesťanským zásadám, k Božím přikázáním, i když si to třeba ani všichni neuvědomovali. Křesťanství je v západoevropské civilizaci, která na něm byla založena, vžité. Ovšemže i tam jsou ateisté či lidé nábožensky indiferentní. A není tedy divu, že někteří tamní křesťané se trochu obávají vlivu, který by převážně bezvěrecká Česká republika mohla mít na tyto lidi po svém začlenění do EU. Negativní vliv lidí, neuznávajících žádné mravní hodnoty, se totiž začal projevovat v západním Německu po jeho sjednocení s východním. Je tedy na našich křesťanech, aby se dokázali prosadit ve veřejném životě, jak ve své zemi, tak i v Unii. K tomu je ovšem nutné vyjít z izolace, do které jsme byli zatlačeni komunistickým režimem a z níž se mnozí z nás ještě nedokázali vymanit. Využijme šance, kterou nám vstup do Evropské unie nabízí.

komentar@katyd.cz Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 6 7. – 13. února 2023

V Praze začala evropská synoda

„Zde jsme, před tebou, Duchu Svatý, shromážděni ve tvém jménu.“ Slovy starobylé modlitby „Adsumus“, která od začátku doprovází společnou synodální cestu církve,…

celý článek


Přestaňte drancovat Afriku

„Chci dát hlas těm, kteří ho nemají,“ vysvětlil papež svou šestidenní cestu do Konga a Jižního Súdánu (31. ledna až 5. února), kde mluvil ostře o problémech kontinentu,…

celý článek


Někdy pláču i s rodiči

O svém trápení v nemoci si potřebují povídat nemocné děti, ale hlavně jejich rodiče. K tomu slouží mimo jiné nemocniční kaplani. V několika nemocnicích tuto službu…

celý článek


Rutina, kterou potřebujeme

Národní týden manželství, který začíná 13. února, má jako letošní motto „manželské kontrasty“. Zkusili jsme se proto podívat na jeden z nich: všední versus nevšední.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay