Prezident a profesor

Vydání: 2013/22 Brány kostelů se znovu otevřely, 29.5.2013, Autor: Stanislav Balík

 

Za poslední dva týdny není v našich zemích asi známějšího profesora, než ten ještě nejmenovaný – Martin C. Putna. Známým se ale nestal díky svému obdivuhodnému literárně-vědeckému dílu, díky objemným knihám či četným článkům, ale kvůli Miloši Zemanovi. Ten si jej vybral, aby při zamítnutí jeho profesury testoval, kam až může při extenzivním výkladu svých pravomocí zajít.

Vybral si chytře – když argumentoval nevkusností Putnova vystupování na demonstraci za práva homosexuálů, zabrnkal na strunu, na niž může část veřejnosti, včetně katolíků, slyšet.

Bohužel se církvi stalo, že se do této hry nechala zatáhnout. V jednu chvíli to vypadalo, že jí zůstal v rukou Černý Petr. Navenek vystupovala nesrozumitelně a rozporuplně. Některým jejím představitelům v první chvíli asi nedošlo, jak mimořádná celá záležitost je, a nechali se vmanipulovat do role Zemanových podporovatelů. Naštěstí to v dalších dnech zachránili jiní veřejně známí kněží, v čele s kardinálem Vlkem, kterým došlo, jak nebezpečná hra pro budoucnost se hraje. Ano, dnešní obhajoba nevkusného Putny je preventivní obranou nás samotných. Vadil-li dnes Zemanovi Putnův profil, bude příští ministryni školství (proč by jí nemohla být stalinistka Marta Semelová) vadit katolická angažovanost jiných profesorských kandidátů.

Církevní představitelé by měli dobře zvažovat, co, komu a kdy řeknou. A měli by vědět, že svoboda je nedělitelná. Nemáme v našich dějinách jediný případ, kdy by omezení svobody nedopadlo ve velké míře na církev a jednotlivé věřící.

Pokud se dnes Miloš Zeman snaží silnými slovy a kroky posilnit svůj vliv, nemůžeme se tomu divit. Je to důsledek přímé volby prezidenta kombinovaný se zvolením silné postavy. Je přirozené, že přímo volený prezident s menšími pravomocemi v parlamentním režimu se bude snažit balancováním na hraně výkladu ústavy co nejvíce rozšířit své faktické pravomoci. A je přirozené, že se o to pokouší hned zpočátku svého mandátu – za rok či za dva už by mu to šlo mnohem hůř.

Z tohoto pohledu je důležité, že si neprosadil vůči profesorským jmenováním právo veta, byť to bylo za cenu jednorázového ústupku ministra školství i samotného M. C. Putny. Zabránili dalšímu pokusu o zvůli jednotlivce.

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Diskuse

Vkus máme jen každý svůj osobní Michal 29.5.2013 23:26

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 32 4. – 10. srpna 2020

Videa zvou do kostelů

Otevřené chrámy, Noc kostelů, Církevní turistika, celá řada projektů zve do chrámů. S novinkou nyní přišla ostravsko-opavská diecéze ve spolupráci se sousední opolskou.…

celý článek


Co komentář, to člověk

Také jste si někdy vylezli na nějakou vysokou zeď? Člověk pak většinou dohlédne leckam. A také teď spíše visíte na „fejsbukové zdi“? Většina z nás ji navštěvuje…

celý článek


Dodnes zní zvony z Nagasaki

Výbuchy atomových bomb v Japonsku před 75 lety vstoupilo lidstvo do nejnebezpečnější fáze svých dějin, kdy už ohroženi nejsou jen jednotlivci či jednotlivá etnika, nýbrž…

celý článek


Příroda učí všímavosti

Je to paradox: čím je člověk starší, tím lépe vidí. Tedy přírodu. Dokáže se zahledět a ztišit nad krásou stvoření, navzdory unaveným očím. A kdo je starší, většinou…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay