Nežijte hokejem

Vydání: 2004/20 Pýcha, 2.9.2004, Autor: Aleš Palán

Komentář Aleše Palána
Američané se chystají na samostatné nájezdy. Slovenský gólman Lašák (který je v procentu úspěšných zákroků nejlepším brankářem turnaje) pokleká na led a lapačkou se pokřižuje. Modlitba mu ale sportovní štěstí nepřinesla: pustí za záda všechny čtyři americké puky. Pátý pokus není ani třeba: Slováci prohráli, a skončili na mistrovství světa čtvrtí.


Češi byli vyřazeni ještě dřív. Přesto předvedli kvalitní kombinační hru, jasně přehráli i pozdější světové šampióny a nešťastně prohráli jediný zápas. Do vlasti ochotně přijely všechny oslovené české hvězdy NHL, Sazka Arena se stala nejmodernějším zimním stadionem v Evropě a padl na něm divácký rekord, když zápasy šampionátu vidělo přes 550 tisíc fanoušků. Skvělé!

Může ale existovat i jiný úhel pohledu: Češi zameškali v mužstvu generační výměnu, národní tým vyhrál jediný zápas se silným soupeřem, a bylo to navíc v utkání, v němž o nic nešlo. Sazka Arena nabídla nekonečné fronty, předražené občerstvení a ponižující osobní prohlídky; fanoušci si nemohli ani pořídit fotografii na památku. Smutné!

Nejlepší český hokejový novinář Robert Záruba zval k obrazovkám „hokejový národ“. Reklama jednoho z partnerů přenosů nabádala diváky, aby „žili hokejem“. Pokud bychom na tato slova dali, české nebe by se po vyřazení z turnaje zhroutilo. To se naštěstí nestalo.

Bydlím asi deset minut chůze od Sazka Areny. Po skončení večerního finále v naší ulici bujaře vykřikovala skupina nějakých fanoušků. Vyhlédl jsem ven a překvapeně zjistil, že jde o skupinku, ve které jsou promíchány kanadské i švédské dresy. Vítězové se veselili dohromady s poraženými. Dojemné!

Pochopitelně: přál jsem Čechům zlatou medaili, a ještě raději bych byl, kdyby o ni bojovali ve finále se Slováky. Dokázali by se pak – bez ohledu na konečný výsledek – fanoušci obou celků vzít takto kolem ramen a společně si zazpívat? Pochybuji.

Tentokrát ale Češi se Slováky společnou řeč přece jenom našli. V noci po finále jsem alespoň na jednom internetovém hokejovém chatu našel výroky fanoušků obou zemí. Vyjadřovali se k čistotě hry zámořských celků, výkonu rozhodčích a hernímu systému šampionátu. Češi i Slováci na to všechno svorně a bratrsky nadávali. Bohužel: jak příznačné! Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 6 7. – 13. února 2023

V Praze začala evropská synoda

„Zde jsme, před tebou, Duchu Svatý, shromážděni ve tvém jménu.“ Slovy starobylé modlitby „Adsumus“, která od začátku doprovází společnou synodální cestu církve,…

celý článek


Přestaňte drancovat Afriku

„Chci dát hlas těm, kteří ho nemají,“ vysvětlil papež svou šestidenní cestu do Konga a Jižního Súdánu (31. ledna až 5. února), kde mluvil ostře o problémech kontinentu,…

celý článek


Někdy pláču i s rodiči

O svém trápení v nemoci si potřebují povídat nemocné děti, ale hlavně jejich rodiče. K tomu slouží mimo jiné nemocniční kaplani. V několika nemocnicích tuto službu…

celý článek


Rutina, kterou potřebujeme

Národní týden manželství, který začíná 13. února, má jako letošní motto „manželské kontrasty“. Zkusili jsme se proto podívat na jeden z nich: všední versus nevšední.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay