Názory

Ruská medvědice

Vydání: 36, 2.9.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Píše se léto 2014. Ruské jednotky otevírají další frontu směrem na Západ, aby podlomily svého nepoddajného ukrajinského souseda. Ukrajina je v pohotovosti – politicky, vojensky i hospodářsky. Její možnosti jsou však menší než její vnitřní odhodlání ruskému tlaku vzdorovat. Jak si má počínat Evropská unie?

celý článek

Vstřícnost Čechů vůči Židům

Vydání: 32, 5.8.2014, Autor: Stanislav Balík

Člověku jde až mráz po zádech, když čte o projevech velké nenávisti některých národů západní Evropy vůči Židům. Ano, konflikt v Gaze díky obludným palestinským strategiím využívajícím civilní obyvatelstvo jako živé cíle vzbuzuje vlnu rozhořčení na izraelskou armádu. Málokdo se ovšem umí vžít do situace dva tisíce let ponižovaného národa, který poté, co po obrovské genocidě dostal příležitost žít a vládnout v zemi, kterou Bůh přislíbil jeho praotcům, čelí celých sedmdesát let obrovské snaze o zničení od všech sousedů. Národa, který při budování svého státu žije v permanentním ohrožení. Národa, jehož odhodlání bránit se i za cenu velkých obětí v dnešní západní Evropě málokdo rozumí.

celý článek

Evropa je duchovní projekt

Vydání: 22, 27.5.2014, Autor: Jiří Macháně

V reakci na výsledky voleb do Evropského parlamentu jsme položili několika osobnostem anketní otázku: Které jsou podle vás nejbližší nejdůležitější úkoly nového Evropského parlamentu?

celý článek

Otevřený dopis Tomáše Halíka muslimské komunitě v České republice

Vydání: 22, 26.5.2014, Autor: Tomáš Halík

Tomáš Halík vyzval muslimy v českých zemích, aby se připojili k jeho žádosti o propuštění těhotné ženy, která byla islámskými autoritami v Sudánu odsouzena ke stům ranám bičem za sňatek s křesťanem a k trestu smrti za údajné přestoupení ke křesťanství. Tomáš Halík, čerstvě oceněný Templetonovou cenou mj. jako mezinárodně uznávaná autorita v oblasti dialogu mezi náboženstvími, připomíná, že se nedávno zastal českých muslimů proti zásahu policie při bohoslužbě v pražské mešitě; nyní vyzývá muslimy v českých zemích, aby žádostí o propuštění Meriam Ishagové dokázali veřejnosti, že islám nevede k bezpráví a barbarství. „Domnívám se, že nadešel čas k tomu, aby právě muslimové, kteří na Západě požívají plnou náboženskou svobodu a toleranci ze strany křesťanů a ostatních věřících i nevěřících, se zasazovali o to, aby i v islámských zemích byla uplatňována zásada Koránu „Nebudiž žádného donucování v náboženství“, aby bylo v tomto duchu interpretováno islámské právo a islámskými autoritami respektováno právo na svobodné rozhodnutí ve věcech ...

celý článek

Dopis muslimské komunity ČR profesoru Halíkovi

Vydání: 22, 26.5.2014

Ve jménu Boha Milostivého, Slitovného Vážený pane prof. Halíku Rádi bychom Vám touto cestou poděkovali za Vaši podporu českým spoluobčanům muslimského vyznání, která následovala po nešťastném zákroku ÚOOZ PČR v budovách Muslimské obce a Islámské nadace v Praze.

celý článek

Výzva biskupů k volbám do Evropského parlamentu

Vydání: 21, 20.5.2014

Bratři a sestry v Kristu, prosíme Vás o účast ve volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční v pátek 23. a v sobotu 24. května. I když se někdy zdá, že jsou méně důležité než volby vnitrostátní, v mnohém je to naopak.

celý článek

Exhortace XX.

Vydání: 20, 13.5.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob

288. Evangelizační působení církve má mariánský styl. Pokaždé když pohlédneme na Marii, opětovně uvěříme v revoluční sílu něhy a citu. Na ní vidíme, že pokora a něha nejsou ctnostmi slabých, nýbrž silných, kteří nepotřebují zacházet špatně s ostatními, aby pocítili svoji důležitost. Při pohledu na ni zjišťujeme, že ta, která velebila Boha, protože „sesadil mocné z trůnu“ a „bohaté propustil s prázdnou“ (Lk 1,52.53), je tatáž, která zajišťuje domovské teplo našemu hledání spravedlnosti. Ona také starostlivě uchovává „všechno a rozvažuje o tom“ (Lk 2,19). Maria dovede rozpoznávat stopy Ducha Svatého ve velkých událostech, ale také v těch, které se zdají nepostřehnutelné. Kontempluje tajemství Boha ve světě, v dějinách a v každodenním životě všech. Je modlící se a pracující ženou v Nazaretě a je také naší pohotovou Paní, která „ve spěchu“ (srv. Lk 1,39) opouští svoji vesnici a vydává se pomáhat druhým. Tato dynamika spravedlnosti a něhy, kontemplace a cesty k druhým je tím, co z ní činí církevní vzor evangelizace. Prosme ji, ať nám svojí mateřskou ...

celý článek

Exhortace XIX.

Vydání: 19, 9.5.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob

276. Jeho vzkříšení není minulá událost; obsahuje životní sílu, která prostoupila svět. Tam, kde se vše zdá mrtvé, se odevšad vracejí a ukazují zárodky vzkříšení. Je to síla, která nemá sobě rovnou. Je pravda, že se častokrát zdá, že Bůh neexistuje: vidíme, že nespravedlností, špatností, lhostejností a krutostí neubývá. Je však stejně jisté, že vždycky uprostřed temnot začíná klíčit něco nového, co dříve či později přinese plody. Na zdusaném poli se opět ukáže nezdolný a nepřemožitelný život. Budou se dít mnohé ohavnosti, nicméně dobro se vždycky vrátí, aby se ukázalo a rozšířilo. Denně se ve světě rodí krása, která povstává proměněna dějinnými dramaty. Hodnoty stále tíhnou k tomu, aby se ukázaly v nových formách, a člověk se skutečně mnohokrát obrodil situacemi, které se zdály nezvratné. To je síla vzkříšení a každá evangelizace je nástrojem tohoto dynamismu.

celý článek

Exhortace XVIII.

Vydání: 18, 29.4.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob

264. První motivací k evangelizaci je láska Ježíšova, kterou jsme obdrželi, zkušenost, že on nás zachránil, nás nutí milovat jej stále více. Co je to však za lásku, která necítí potřebu mluvit o milované osobě, prezentovat ji a dávat ji poznat? Pokud nezakoušíme intenzivní touhu po sdílení, potřebujeme se zastavit v modlitbě a prosit jej, aby nás opět nadchnul. Každý den potřebujeme prosit, žádat o jeho milost, aby otevřel naše chladné srdce a otřásl naším vlažným a povrchním životem. Postavíme-li se před něho s otevřeným srdcem a dovolíme-li mu, aby on kontemploval nás, rozpoznáme pohled lásky, který objevil Natanael v den, kdy přišel k Ježíši, jenž mu řekl: „Viděl jsem tě, když jsi byl pod fíkovníkem“ (Jan 1,48).

celý článek

Exhortace XVII.

Vydání: 17, 23.4.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob

169. V civilizaci, která je paradoxně raněna anonymitou a zároveň posedlá hledáním podrobností o životě druhých, v civilizaci stižené nestydatě morbidní zvědavostí je zapotřebí přívětivosti církve, která rozjímá, dojímá se a zastavuje se před druhým, kdykoli je to nutné. V tomto světě mohou svěcení služebníci i ostatní pastorační pracovníci zpřítomňovat pronikavou vůni blízké Ježíšovy přítomnosti a jeho osobní pohled. Církev musí zasvěcovat svoje členy – kněze, řeholníky a laiky – do „umění doprovázet“, aby se všichni neustále učili zouvat si opánky z nohou před posvátným územím druhého (srv. Ex 3,5). Musíme dát své cestě ozdravný rytmus spřízněnosti uctivým pohledem plným soucitu, ale zároveň spořádaně a svobodně povzbuzovat ke zrání v křesťanském životě.

celý článek

Exhortace XVI.

Vydání: 16, 17.4.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob

150. Ježíš byl popuzen domnělými učiteli, kteří byli nároční vůči těm, které učili Božímu Slovu, ale sami se jím nenechávali osvítit: „Svazují těžká a neúnosná břemena a vkládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem“ (Mt 23,4). Apoštol Jakub vybízel: „Moji bratři, nechtějte být všichni učiteli. Víte přece, že my budeme souzeni přísněji“ (Jak 3,1). Kdokoli chce kázat, musí být nejprve ochoten nechat se pohnout Slovem a vtělit je do svého konkrétního života. Takto se kázání stane onou plodnou a intenzivní činností, v níž je druhým „předáváno to, co bylo rozjímáno“. Proto před konkrétní přípravou obsahu kázání musí se kazatel jako první nechat ranit oním Slovem, které zraní druhé, protože Slovo je živé a účinné jako meč, který „proniká až k rozdělení duše a ducha, kloubů a morku, a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a hnutími“ (Žid 4,12). To má pastorační význam. I v této době lidé raději naslouchají svědkům: „hledají pravdu a upřímnost... volají po hlasatelích evangelia, kteří by mluvili o ...

celý článek

Exhortace papeže XV.

Vydání: 15, 10.4.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob

139. Řekli jsme, že Boží lid, ve kterém stále působí Duch Svatý, nepřetržitě evangelizuje sebe sama. Co z tohoto přesvědčení plyne pro kazatele? Připomíná nám, že církev je matkou a káže lidu jako matka, která mluví ke svému dítěti a ví, že dítě důvěřuje tomu, že vše, čemu je matka učí, bude k jeho dobru, protože ví, že je milováno. Dobrá matka dále umí rozpoznat vše, co Bůh jejímu dítěti dal, naslouchá jeho starostem a učí se od něho. Duch lásky, který vládne v rodině, vede jak matku, tak dítě v jejich dialogu, ve kterém dochází k učení i osvojování, korigují se a oceňují dobré věci; tak je tomu také v homilii. Duch, který inspiroval evangelia a který působí v Božím lidu, inspiruje také v tom, jak třeba naslouchat víře lidu a jak se při eucharistii má kázat. Křesťanské kázání proto nachází v kultuře lidu pramen živé vody toho, co má říkat, i vhodného způsobu, jak to říkat. Stejně jako se nám všem líbí, když slyšíme svůj mateřský jazyk, také ve víře nás těší, když slyšíme řeč „mateřské kultury“ v mateřském jazyce (srv. 2 Mak 7,21.27), a srdce ...

celý článek