Vydání: 8, 18.2.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob
45. „Misionářské srdce je si vědomé omezení a stává se u slabých slabým… pro všechny vším“ (1 Kor 9,22). Nikdy se neuzavírá, nikdy se nestahuje do vlastního bezpečí, nikdy nevolí sebeobrannou rigiditu. Ví, že samo musí růst v chápání evangelia a rozlišování cest Ducha, a proto se nezříká možného dobra, nýbrž riskuje, že se zašpiní blátem z cesty.
46. Vycházející církev má otevřené dveře. Vycházet ven k druhým a dosahovat lidských periferií neznamená běžet za světem bezhlavě a beze smyslu. Častokrát je lepší zpomalit krok, odložit úzkost před pohledem do očí a naslouchat anebo odmítnout naléhání a doprovázet toho, kdo zůstal na kraji cesty. Někdy je jako otec čekající na marnotratného syna u otevřených dveří, aby až se vrátí, mohl vstoupit bez obtíží.“
celý článek
|
Vydání: 7, 11.2.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob
44. Aniž by se snižovala hodnota evangelního ideálu, je zapotřebí doprovázet milosrdenstvím a trpělivostí různé etapy růstu jednotlivých lidí vytvářející se den po dni. Kněžím připomínám, že zpovědnice nemá být mučírna, nýbrž místo Pánova milosrdenství, které podněcuje ke konání možného dobra. Malý krůček uprostřed velkých lidských omezení může být Bohu milejší než zvnějšku korektní život toho, který tráví své dny, aniž by čelil vážným těžkostem. Ke všem musí dosahovat útěcha a podnět spasitelské lásky Boží, která působí tajemně v každém člověku, překračujíc jeho defekty a jeho pády.
celý článek
|
Vydání: 6, 5.2.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob
43. „Církev ve svém neustálém rozlišování může také rozeznat, že její vlastní zvyklosti, které nesouvisejí přímo s jádrem evangelia, ale jsou velmi zakořeněny v dějinách, dnes už nejsou interpretovány stejně a jejich poselství zpravidla není vnímáno odpovídajícím způsobem. Mohou být krásné, ale při předávání evangelia neposkytují nyní stejnou službu. Nemějme strach je zrevidovat. Zároveň existují církevní normy či předpisy, které mohly být velmi účinné v jiných dobách, ale jakožto nositelé života už nemají stejnou výchovnou sílu. Svatý Tomáš Akvinský zdůrazňoval, že předpisů, které dal Kristus a apoštolové Božímu lidu, „je velmi málo“. S užitím citace svatého Augustina poznamenal, že předpisy, které církev přidala později, je třeba vyžadovat s umírněností, „aby život věřících nebyl obtížen“ a naše náboženství se nestalo otroctvím, neboť „Boží milosrdenství chce, aby bylo svobodné“. Toto upozornění vyslovené před několika stoletími je děsivě aktuální. Mělo by být jedním z kritérií při přemýšlení o reformě církve a jejího hlásání, ...
celý článek
|
Vydání: 5, 29.1.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob
Často se stává, že ve chvílích, kdy bychom měli prokázat milosrdenství a lásku, jsou naše srdce tvrdá, naše činy kruté a naše smýšlení příliš přísné. Naše chování pohltila jistota sebou samými. Stáváme se samozvanými soudci a zapomínáme na laskavost, lásku, milost a odpuštění. Neváháme chodit daleko pro tvrdé slovo odsouzení, mluvíme o trestech a zapomínáme, jak nás Kristus učil a učí velkorysosti. Zdá se, že jsme si občas příliš jisti vlastní spásou, a přitom jsme někdy, nebo snad často, jen kopií Ježíšem kritizovaného farizejství. Víra bez lásky znamená fanatismus, pravda bez lásky je krutá a láska bez pravdy je falešná. Není to někdy náš případ?
celý článek
|
Vydání: 4, 22.1.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob
odst. 24: "Evangelizující společenství vstupuje svými skutky a gesty do každodenního života druhých, zkracuje vzdálenosti, snižuje se až k ponížení, je-li to nutné, a přijímá lidský život, dotýkajíc se trpícího Kristova těla v lidu. Evangelizátoři jsou pak „cítit ovcemi“, které slyší jejich hlas. Evangelizující společenství potom přistupuje k „doprovázení“. Provází lidstvo ve všech jeho procesech, jakkoli dlouhé a prodlužované mohou být. Zná dlouhé lhůty a apoštolskou trpělivost. Evangelizující společenství je vždycky pozorné k plodům, protože Pán chce, aby bylo plodným. Stará se o obilí a nezneklidňuje se kvůli koukolu. Když rozsévač vidí klíčit koukol, nereaguje stížnostmi ani alarmismem. Nachází způsob, jak vtělit Slovo do konkrétní situace, aby přineslo plody nového života, byť jsou zdánlivě nedokonalé a nezralé."
celý článek
|
Vydání: 3, 14.1.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob
Slovo má v sobě potenciál, který nemůžeme předvídat. Evangelium mluví o semenu, které po zasetí vyklíčí a roste samo od sebe, i když rolník spí (srv. Mk 4,26-29). Církev musí přijmout tuto svobodu, neuchopitelnou svobodu Slova, které je účinné svým způsobem a velmi odlišnými formami, které často unikají našim předpovědím a rozbíjejí naše schémata.
celý článek
Vydání: 2, 8.1.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob
odst. 14. „Mnozí hledají Boha ve skrytu, pohnuti nostalgií po jeho tváři v zemích se starodávnou křesťanskou tradicí. Všichni mají právo obdržet evangelium. Křesťané mají povinnost hlásat jej, aniž by někoho vylučovali; nikoli jako někdo, kdo ukládá nový závazek, nýbrž jako někdo, kdo sdílí radost, poukazuje na krásný obzor a nabízí lákavou hostinu. Církev neroste proselytismem, nýbrž ‚přitažlivostí‘.“
celý článek
Vydání: 1, 1.1.2014
Ochutnávky z první exhortace papeže Františka Radost evangelia, která vyjde zanedlouho i česky, bude KT pravidelně přinášet na webu. Každý týden vybere P. Romuald Štěpán Rob OP z exhortace krátký úryvek a spolu se stručným komentářem jej zveřejní na www.katyd.cz. Čtenáři pak pod tímto textem mohou diskutovat a reagovat na myšlenky papeže Františka i postřehy P. Roba.
celý článek
Vydání: 50, 10.12.2013, Autor: Aleš Palán
Cílem umění není pouze spojovat či povznášet. Jeho legitimní funkcí může být také posluchače zneklidnit. V souvislosti s anketou Zlatý slavík se to nyní povedlo – ani ne tak rapperu Řezníkovi jako takovému, který byl z hlasování vyloučen, ale jeho příznivcům.
celý článek
Vydání: 44, 28.10.2013, Autor: Jaroslav Šebek
Stále více mi teď znějí v uších slova Miloše Zemana těsně po jeho zvolení prezidentem, že je třeba hrát za jeden národní tým.
celý článek
Vydání: 40, 1.10.2013, Autor: Jaroslav Šebek
Komentář Jaroslava Šebka
celý článek
Vydání: 30, 23.7.2013, Autor: Tomáš Kutil
Jednu miliardu korun z majetkového narovnání by měla římskokatolická církev věnovat na odstranění následků povodní. Alespoň podle hnutí Občané městu, město občanům.
celý článek
