Následujeme svatého Klementa - misionáře
Vydání: 2009/11 Tělo jako zboží, 10.3.2009
Sv. Klement velmi toužil po kněžské službě, protože věděl, že jako kněz může nejlépe pomáhat lidem nalézat Boha. Byl rozeným misionářem a Božím řízením se dostal právě do kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Kongregace byla založená svatým Alfonsem Maria di Liguori roku 1732 a svatý Klement bývá uváděn jako její spoluzakladatel.
Pro svoji neúnavnou a výjimečnou misijní činnost je nazýván apoštolem Varšavy a Vídně. Právě v těchto městech proslul sv. Klement jako výborný duchovní správce a zároveň misionář. Rozsah jeho služby byl úžasný – od péče o kostel až po posledního chudáka na periferii. Sami věřící nazývali jeho působení „ustavičnou misií“. Kostel sv. Bennona, kam se vešlo přibližně 1 000 lidí, se za působení sv. Klementa ve Varšavě (1787–1808) stal náboženským vzdělávacím střediskem, ohniskem víry a církevního života. Na pořadu tu každý den byly mše sv. s lidovým zpěvem nebo chorálním doprovodem, katecheze, kázání, slavná bohoslužba s profesionálními hudebníky, náv- štěva Nejsvětější svátosti, opět kázání, křížová cesta, další pobožnosti, zpovídalo se celý den a na závěr přicházeli lidé na společnou večerní modlitbu. To vše v polském, německém a někdy i francouzském jazyce. O nedělích a svátcích byl program ještě bohatší. Takové dílo nemohl a ani nechtěl konat Klement sám. Do služby Bohu a člověku dokázal zapojit lidi různé národnosti, postavení či vzdělání, každého podle jeho schopností. Ve Varšavě začínal s jedinými dvěma spolubratry, P. Tadeášem Hýblem a řeholním bratrem E. Kuzmannem. A pak se přidávali další a další, kteří chtěli tímto způsobem pracovat a žít. Příklad a osobnost sv. Klementa lidi povzbuzovala a přitahovala, takže se nebáli, že v životě o něco přijdou a dávali se podobně jako on k dispozici Bohu i bližním.
Redemptoristé a jejich současné misie
Celá naše republika je dnes misijním územím. Mnozí si na tuto situaci už jaksi zvykli a necítí potřebu s tím něco dělat. To by ovšem nemělo platit o redemptoristech. Někteří spolubratři se snaží po vzoru sv. Klementa konat „ustavičné misie“ ve své farnosti nebo na poutním místě, kde působí. Navíc máme dnes takovou svobodu v různých misijních aktivitách, o níž se sv. Klementovi ani nesnilo. Nemusíme na rozdíl od svatého Klementa kupříkladu zůstávat na jednom místě, ale vyjíždíme na tzv. „lidové misie“ po celé republice. Lidové misie redemptoristů jsou duchovní obnovy farních společenství. U nás se začaly konat zhruba v polovině 19. století a bohaté ovoce nesly až do roku 1950, kdy byla činnost řeholních řádů v naší republice zakázána. Po dvaapadesáti letech, v roce 2002, jsme se k této praxi vrátili a založili novou misijní skupinu, jež má v současnosti svoji základnu právě v rodišti sv. Klementa v Tasovicích u Znojma.
Dny obnovy víry
Misie ve farnosti trvají obvykle devět dní, kdy se lidé účastní duchovního programu, probíhajícího převážně v kostele. Každý den věnují Bohu jednu nebo dvě hodiny svého času a dovolí mu, aby na ně působil. Přitom se mohou věnovat dál svému zaměstnání, rodině, studiu. Hlavní náplní těchto „dnů obnovy víry“ jsou mše svaté s tematickými promluvami, zaměřenými na obnovu základů křesťanské víry, stavovská setkání pro muže, ženy, mládež, promítání filmu, koncert, návštěvy v domácnostech apod. Naším úkolem je znovu zvěstovat lidem poselství o Ježíši Kristu, zvát je k osobnímu obrácení a k přijetí z toho vyplývajících závazků pro život. Pro mnoho lidí jsou misie silným impulsem, který pomůže člověku znovu se zorientovat v duchovním životě, znovu objevit víru jako poklad, který leží zakopán někde na zahrádce, ve firmě nebo je ukryt pod nánosy starostí všedního dne či prázdného způsobu života. Cílem misií je jakési vnitřní obrácení člověka od sebe samého k Bohu a bližním. Jde o oživení a prohloubení víry ve vlastních řadách. Dnes nemusíme jezdit na misie jen do Afriky či klepat u dveří ateistů. Většinou stačí pohlédnout do svého nitra, a otevře se nám nekonečné misijní území. Podaří-li se člověku misie dobře prožít, nalézá většinou radost z víry v Krista, a co víc – lidé okolo to na něm poznají a přinese jim to rovněž užitek.
Najdeme spolupracovníky?
Největší překážkou je dnes pro nás nedostatek spolupracovníků. Jeden můj spolubratr k tomu říkal: „Jiří, lidé ti mnohdy dají i dost peněz na bohulibé dílo, ale kus svého života, to už ne.“ Po této stránce prožíváme opravdu těžké časy. Věřím, že přímluva a povzbuzení od houževnatého bojovníka a misio- náře sv. Klementa přijde ještě včas. Více o našich misiích i o sv. Klementovi se můžete dovědět na našich misijních stránkách www.lidovemisie.cz.
P. Jiří Šindelář CSsR, misijní skupina Tasovice
Sekce: Bůh v mém životě, Ostatní, Články
