Náboženství a politika v USA

Vydání: 2017/34 Povzbuzení mládeže z Olomouce, 22.8.2017, Autor: Roman Joch

Příloha: Perspektivy 34

Během nepokojů v americkém Charlottesville o sobě znovu dalo vědět rasistické hnutí Ku-Klux-Klan, které se nerozpakuje hlásit se svou symbolikou ke křesťanství. Jak důležitou roli vůbec hraje náboženství a jeho symboly v americké politice?


                                                                                                                                                   © Jan Hrubý

ANALÝZA Romana Jocha

Amerika byla nábožensky vždy zároveň pluralitní i intenzivně věřící. Osídlovali ji Evropané, kteří prchali z Evropy před královským absolutismem a náboženskou perzekucí, aby v Americe založili komunity na své náboženské víře, ne nutně tolerantní vůči jinověrcům. Ale zatímco jinověrci v Evropě byli pronásledováni, v Americe se posunuli dál, založili si vlastní komunitu, a opět – nikoli nutně tolerantní vůči svým jinověrcům. A tak to pokračovalo, až se z prvotní Ameriky stala pluralita homogenních náboženských komunit.

Ve třinácti anglicky mluvících osadách na východním pobřeží USA prvotně existovaly čtyři náboženské proudy. Sever a severovýchod, tzv. Novou Anglii, založili a osídlili puritáni, přísní kalvinisté. Státy prostřední, jako New York a Pensylvánii, obývali křesťané mnohem tolerantnější – např. Pensylvánii založili mírumilovní kvakeři a Maryland angličtí katolíci, kteří ale na rozdíl od těch evropských byli tolerantní i vůči protestantům. Pobřeží jižních států od Virginie přes Karolínu až po Georgii osídlili anglikáni, tedy příslušníci nejprestižnější a privilegované církve v anglicky mluvícím světě. Ti byli tolerantní a měli aristokratického ducha. Horské oblasti jižních států však osídlili Skotové a Irové, vyznavači fundamentalistického protestantismu. A všechny čtyři skupiny postupně migrovaly na západ a osídlovaly „svá“ pásma až k Tichému oceánu.

Pak k nim přibyly další konfese. Židé, pro které byla Amerika zemí náboženské svobody. Francouzští katolíci, kteří z Kanady po řece Mississippi migrovali do její delty, dnešní Louisiany. A katolíci španělsko-indiánského původu, jak na Floridě, tak i na dnešním jihozápadě USA, který byl součástí Mexika. Od poloviny 19. století to byli i další evropští katolíci: Irové, Němci, Italové a Slované. A židé z carského Ruska prchající před pogromy.

Více v článku, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

 

Autor je politolog a ředitel Občanského institutu

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Názory



Aktuální číslo 11 14. – 20. března 2023

Inaugurace s požehnáním

S biblickým Áronským požehnáním i přímluvou zástupců církví a rabína zahájil ve čtvrtek Petr Pavel svou službu prezidenta.

celý článek


Bůh snese i naše negativní emoce

O tom, že Bůh snese i naše negativní emoce, které se z našeho nitra občas derou na povrch, když se cítíme Bohem zklamáni a opuštěni, hovoříme se známým karmelitánským…

celý článek


Pohled do "církevních devadesátek"

Devadesátá léta neznamenala jen orlické vraždy nebo divokou privatizaci, ale také dobu nebývalého rozvoje náboženského života. Zaměřuje se na to připravovaný televizní…

celý článek


Něžné i silné srdce žen

Papež se znovu postavil za zrovnoprávnění mužů a žen, které podle Františka „svět zkrášlují, chrání a udržují při životě“.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay