Na Vesmíru pečují o mladé lidi už 30 let

Vydání: 2022/45 Papež přijíždí do Perského zálivu, 1.11.2022, Autor: Pavel Sršeň

Příloha: Diecézní zpravodajství - Královehradecká diecéze

Vesmír oslavil o uplynulém víkendu třicátiny. Nikoliv ten, který obklopuje planetu, nýbrž ten v Orlických horách, který se před třemi dekádami stal Diecézním centrem života mládeže.

 
Na Vesmíru se zrodila i „VeKa“ – Vesmírná kapela mladých, kteří Boha chválí a svědčí o něm hudbou. Snímek Klára Petrová

Ti, kdo v sobotu na Vesmír přijeli, zde v řadě případů rozpoznali svoji životní cestu. Někteří tu našli i své budoucí manžele nebo manželky. „Pohled na těch třicet let dozadu ukazuje, že mnozí z těch, kteří sem jezdili jako mladí lidé, jsou dnes už rodiči ve středním věku a přijíždí sem zase jejich děti. Vedle relativně početných svateb na Vesmíru tu máme i řadu duchovních povolání. Nejeden kněz naší diecéze našel povolání ke kněžství na Vesmíru. A stejně tak vím i o zasvěceném životě slečny, pro který se rozhodla právě tady,“ řekl královéhradecký biskup Jan Vokál.

Na úplné začátky zavzpomínal i biskup Josef Kajnek, který byl v době vzniku Vesmíru generálním vikářem arcibiskupa Karla Otčenáška. Celý areál byl původně majetkem kovodružstva Rychnov nad Kněžnou a sloužil pro rekreační účely. Po sametové revoluci byl na prodej za šest milionů. „Biskupu Karlu Otčenáškovi se peníze podařilo sehnat. Samozřejmě, že byly nutné i opravy, protože areál byl ve zchátralém stavu. Lidé sem ale přijeli pracovat zadarmo a zpravidla přivezli i materiál – třeba dva pytle cementu. Dnes slavíme 30 let a děkujeme Pánu Bohu, že to vše takto dopadlo,“ vzpomínal biskup Josef Kajnek.

Prvním ředitelem Vesmíru se stal Mons. Pavel Rousek: „Žili jsme velmi skromně, první měsíce z mého platu. Hodilo se mi, že jsem zámečník a že mám technické vzdělání. Vyučil jsem se na Vesmíru snad všem řemeslům – uměl jsem opravit akumulační kamna, musel jsem spravit vodárnu, když v zimě bylo v domě 100 lidí a nebyla voda. Když nešel telefon, šlo se třeba ve fujavici a shazovali jsme větve z telefonního vedení. Učili jsme se jezdit terénními auty. A někdy to byly hodiny, kdy jsme je dobývali ze sněhu.“

Současným ředitelem centra je už šestnáct let P. Tomáš Hoffmann, který říká, že život na Vesmíru si bez spolupráce celého týmu neumí představit. Těší jej, že mládež hledá v životě naplněnost. „Ti, kdo přijíždějí, v sobě často řeší postoje ke společenským jevům a potkávají tu ostatní – třeba s jiným postojem ke křesťanství. Sbírají odvahu k tomu, aby přišli po dlouhé době ke svaté zpovědi. Mají strach, jestli se jim podaří zvítězit nad svými chybami,” přiblížil život na Vesmíru jeho ředitel.

PAVEL J. SRŠEŇ



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Diecéze, Články



Aktuální číslo 5 31. ledna – 6. února 2023

Co popřát novému prezidentovi

Ke gratulacím nově zvolenému prezidentovi ČR Petru Pavlovi se připojují i představitelé církve. „Nevidím vítězné ani poražené voliče. Vidím, že v této volbě vyhrály…

celý článek


Není čas naříkat, ale rozhlížet se

Co je církev? Říkáme, že je Kristovo Tělo – a já věřím, že Bůh jej v tomto světě nenechá zaniknout. Dosud se totiž církev dostala i přes sebevětší krize a byla…

celý článek


Proč nás volby rozdělily a co s tím

Důležitý problém kolem prezidentských voleb je „polarizace společnosti“, tedy to, že se lidé o kandidátech a jejich názorech často hádali a někdy i rozkmotřili. A…

celý článek


A stíháš dělat ještě něco?

S narozením prvního potomka si maminky začnou klást otázky: Neztratím se v nekonečném kolotoči krmení, přebalování a péče o domácnost? A kde najdu čas pro sebe, manžela, Boha?

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay