Na návštěvě u papeže Františka

Vydání: 2021/47 Na návštěvě u papeže Františka, 16.11.2021, Autor: Kateřina Koubová

Po stopách apoštolů až k dnešnímu nástupci sv. Petra se vydali po sedmi letech čeští a moravští biskupové. Setkání se papežem Františkem přesáhlo dvě hodiny.


Během návštěvy Ad limina apostolorum se čeští a moravští biskupové minulý čtvrtek 11. listopadu setkali s papežem Františkem. Předali mu jako jeden z darů křišťálový relikviář sv. Zdislavy. Snímek ČTK

Týdenní návštěva českých a moravských biskupů Ad limina apostolorum (K prahům apoštolů) vyvrcholila ve čtvrtek 11. listopadu soukromou audiencí u Svatého otce. „Praha je prý nejkrásnějším městem v Evropě,“ řekl papež v úvodu s tím, že by se o tom přijel i přesvědčit, „až přijde čas“.

Setkání přiblížil předseda ČBK arcibiskup Jan Graubner novinářům v poutním domě Velehrad nedaleko Vatikánu. „Témat byla řada a setkání bylo opravdu neformální,“ uvedl s tím, že biskupy, kteří v týdnu měli schůzky na vatikánských úřadech, vyzval papež k odložení projevů, aby si spolu prostě povídali. „To nejsilnější, co si z toho odnáším, je opravdový dialog, bratrské setkání ve vzájemném naslouchání, respektu a otevřenosti. Bylo to velmi povzbudivé. Papež se v této chvíli, která byla z jeho strany – řekl bych – dosti uvolněná, ukazoval opravdu jako pastýř, kterému jde o každého člověka. Je vidět, že to nejen říká v projevech nebo dokumentech, ale že tím žije: být blízko lidem. A o tom jsme v podstatě z různých úhlů hovořili,“ shrnul arcibiskup Graubner, který byl už na páté cestě „ad limina“.

Spontánní setkání

„Ve spontánní atmosféře nás František vybízel, abychom se ptali na cokoliv,“ uvedl pak pro Vatican News plzeňský biskup Tomáš Holub, který byl na takové cestě v roli biskupa poprvé, a pokračoval: „A skutečně se probralo mnoho věcí, což nás jako biskupy sjednotilo. Všichni odcházeli s pocitem, že to byl zážitek rozhovoru s pastýřem, který naslouchá, ale zároveň má jasné vize, kudy dál.“

Litoměřický biskup Jan Baxant, který má v ČBK na starosti média, popsal své dojmy pro KT takto: „Nejpůsobivější je papežův důraz na blízkost vůči každému člověku, blízkost taktní, nehranou, osobní. Papež je přitom lidský, ale ne familiární. Varoval nás přes kariérismem, ambicemi, prosazováním sebe sama.“

Arcibiskup Graubner zmínil, že došlo i na téma nominací pro některé české a moravské biskupské stolce. Jak řekl, Svatý otec v této souvislosti vyzýval k modlitbě a spolupráci s Kongregací pro biskupy.

Společně rozmlouvali rovněž o synodálním procesu. „Papež zdůrazňoval, že nejde o to, něco vyřešit, ale o to, abychom tento proces žili,“ uvedl arcibiskup Jan Graubner s tím, že každá skupina ve farnosti, která se synodální cestě otevře, každý, kdo vykročí na cestu naslouchání druhému s touhou poznat, co je Boží vůle, udělá veliký krok k uzdravení církve ve svém konkrétním prostředí: „Výsledkem synody nemá být dokument, který skončí v knihovně, ale papež chce, aby tento proces probíhal a uzdravoval.“ Po návštěvě předseda ČBK Jan Graubner shrnul, že ve Vatikánu zakusili skutečnou synodalitu. „Na většině úřadů nás přijali s otevřeností, ochotou naslouchat, být k službě. S tím, že tady nejde o jakési poroučení nebo plnění příkazů, ale o naslouchání Duchu Svatému. To si odnáším jako nejsilnější dojem a byl bych rád, kdyby se nám podařilo přenášet tuto atmosféru také do našich diecézí, našich farností.“

U relikvií českých světců

V neděli 14. listopadu zakončili biskupové pouť děkovnou bohoslužbou u hrobu sv. Bartoloměje ve stejnojmenném kostele na římském Tiberském ostrově. V boční kapli jsou uloženy ostatky českého světce Vojtěcha, kterému byla dříve tato bazilika zasvěcena, a právě zde se biskupové pomodlili za vlast. Chrám je zasvěcen i novodobým mučedníkům a v jedné z kaplí se nachází též ostatky blahoslavené františkánky Restituty Kafkové, mučednice z dob nacismu.

Během týdenního pobytu biskupové, které tentokrát kvůli pandemii nedoprovázely proudy českých poutníků, koncelebrovali mše sv. v několika papežských bazilikách: sv. Klimenta, kde je v kryptě hrob sv. Cyrila, ve svatopetrské, lateránské a v mariánské bazilice Panny Marie Větší nebo také u Sv. Pavla za hradbami. Pro onemocnění covidem (s lehkým průběhem) se nemohl poutě zúčastnit kardinál Dominik Duka, v její půli však stihl přijet pomocný biskup brněnský Pavel Konzbul, který se uzdravil z virózy.

Den před odjezdem domů, v sobotu 13. listopadu, na svátek sv. Anežky České se biskupové vydali do 200 km vzdáleného Assisi, rodiště sv. Františka, kterého česká světice spolu se sv. Klárou duchovně následovala.

KATEŘINA KOUBOVÁ, Řím




 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Články



Aktuální číslo 50 7. – 13. prosince 2021

Cesta k pramenům bratrství

Papež se vydal na Kypr a do Řecka ve stopách apoštolů Pavla a Barnabáše. Přijel, aby povzbudil katolickou menšinu, promluvil o jednotě křesťanů a vybídl k přijímání…

celý článek


Odpouštět sobě i druhým

Smiřovat se učíme odmala. Pokud žijeme v manželství a chceme, aby náš vztah za něco stál, musíme v této disciplíně dosáhnout téměř mistrovské úrovně. A bez usmiřování…

celý článek


Na Šumavu za lidovými podmalbami

Stoletou tradici podmaleb na skle představuje Muzeum Kvilda v tomto oblíbeném šumavském zimovisku. Lidovou techniku si lze na místě dokonce vlastnoručně vyzkoušet.

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay