Na mozaikách, portálech i malbách
Vydání: 2016/47 Američtí biskupové po volbě: Slyšíme vás, 15.11.2016, Autor: Jan Royt
Příloha: Perspektivy 47
Z vatikánského rozhlasu pravidelně zaznívá znělka, původně složená na text hymnu Laudes regiae (Laudes imperiae): „Christus vincit! Christus regnat! Christus imperat!“ Text má podle tradice kořeny v korunovační liturgii císaře Karla Velikého v roce 800.
Kristus s královskou korunou na portále baziliky sv. Trophima v Arles. Snímek archiv autora
Označení Krista za krále má své kořeny v židovském a orientálním pojetí vladaře. Král je tou osobou, která mocně a moudře vládne zemi, je nejvyšším zákonodárcem i soudcem a je také zbožný (kněz a král). Za ideální vladaře, k nimž byli přirovnáváni také světští králové, byli považováni statečný David, moudrý Šalamoun a zbožný Melchisedech. Jejich sochy se staly součástí královských galerií na francouzských katedrálách (např. Notre Dame v Paříži či Notre Dame v Chartres). Křesťané toužili po ideálním království – království Božím, které podle epištoly apoštola Pavla Římanům (14,17) spočívá „ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha Svatého“.
Podle současných interpretací ranně křesťanští teologové v Římě využívali k šíření křesťanské zvěsti římské triumfální symboliky, která byla pro slavnostmi žijící místní obyvatele přijatelným exegetickým prostředkem.
Schéma zobrazení vládce římského pantheonu Jupitera bylo převzato pro zobrazení trůnícího Krista Pantokratora či Kosmokratora, jenž obvykle stojí na sféře symbolizující vesmír. S takovýmto zobrazením Krista Kosmokratora se setkáváme na mozaice v apsidě kostela S. Vitale v Ravenně (kol. 526). Se zobrazením Krista Pantokratora se velice často setkáváme na portálech středověkých katedrál. V některých případech má Kristus na hlavě královskou korunu, jako například na portále baziliky svatého Trophima v Arles (pol. 12. stol.).
Kristus může kralovat také s kříže, jak je to patrné u velmi uctívaného kříže zvaného Volto Santo (Svatá tvář; kol. 742, katedrála S. Martino, Lucca). Živý Kristus na kříži je oblečen do dlouhé tuniky a na hlavě má královskou korunu. S papežskou tiárou je vyobrazen apokalyptický Bůh v nástavci na tzv. Gentském oltáři (1432, katedrála sv. Bavona v Gentu), který je dílem bratří Eycků. Poctu jako králi vzdávají Kristu na klíně trůnící Panny Marie králové světa, reprezentovaní trojící vladařů.
Královské koruny na hlavě mívají i sošky Jezulátek – tak je tomu i v případě Pražského Jezulátka v kostele Panny Marie Vítězné, které dostalo koruny darem od zbožných poutníků. Jako vládce ozdobený královskou korunou vystupuje Kristus v námětu Korunování Panny Marie, v této scéně má na hlavě korunu i sám Bůh Otec (např. Mistr Křivoklátského oltáře, 1490).
V oblasti východního křesťanství se pak setkáváme se zvláštní ikonou Krista Krále. Jde o polopostavu Spasitele oblečeného do královského pláště, který v rukou drží žezlo a říšské jablko a hlavu má ozdobenu korunou.
Autor je historik umění
Sekce: Články, Perspektivy, Přílohy
