Vydání: 2008/13 Jsem starý, nemůžu najít práci, 25.3.2008

Když už se Katolický týdeník rozhodl v postní době propagovat vítěznou miss, měl by mu někdo připomenout postoj katolické církve k těmto zvrhlostem, jakými volby tzv. „královen krásy“ bezpochyby jsou. Ještě v padesátých letech byli všichni věřící, kteří se zúčastnili těchto orgií, automaticky exkomunikováni a vyloučeni z církve. Pokud si někdo myslí, že jsme dál, ať si to klidně myslí. Katolík ale s něčím podobným, pokud ještě stojí o svou spásu, nemůže nikdy souhlasit. A pokud se někdo ještě za něco podobného modlí – pak jde o naprostý duchovní kolaps a duchovní smrt celé farnosti i s farářem.

Nebyl jsem zřejmě jediný, v kterém vyvolala smíšené pocity skutečnost, že Miss ČR 2008 se stala slečna, která veřejně vyznala, že je praktikující katolička. Bezprostředně na to mě napadlo, jak bych se zachoval jako rodič, v mém případě jako kněz, na kterého by se dotyčná obrátila s dotazem o názor, zda se má takové soutěže zúčastnit. Musím se přiznat, že se ve mně smíšené pocity ještě prohloubily.
Velké pochybnosti ve mně ovšem vyvolává i hodnocení čtenáře, který si, zdá se, žádné pochybnosti nepřipouští. Věc je pro něho naprosto jasná. Všechny zainteresované a sympatizanty zmíněné soutěže posílá, s mírnou nadsázkou řečeno, do „horoucích pekel“.
Křesťané v různých dobách řeší otázku, zda to či ono je či není slučitelné se životem křesťana. V některých otázkách se nachází společné stanovisko poměrně snadno, v jiných převládají různé názory. Církev ale přesně nestanovuje a taxativně neurčuje, jak se má křesťan v jednotlivých situacích chovat. Něco takového není dost dobře možné ani správné. Člověk je stvořen k Božímu obrazu a svůj život má utvářet svobodně a odpovědně. Jen některá jednání jsou křesťanům výslovně zapovězena a sankciována církevními tresty. Neplatí to však pro námi probíraný případ.

BUĎTE SOLÍ ZEMĚ!
Nejsem si vědom toho, jak čtenář naznačuje, že by se církev kdykoliv a jakkoliv vyjadřovala k tomu, jestli se smí křesťan účastnit podobných akcí, jakou je soutěž miss. Je naopak známou skutečností, že křesťané poměrně často přebírali některé pohanské praktiky a dávali jim náboženský obsah. Podle evangelia máme být kvasem a solí země. Nemáme žít v ghettu, mimo reálný svět. Ježíš se nevyhýbá kontroverzním prostředím a lidem, protože přišel hledat, co bylo ztraceno. Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jestliže jsem na začátku mluvil o smíšených pocitech, vycházel jsem především z toho, že o zmíněné soutěži nemám mnoho informací. Z povahy věci však může mít člověk oprávněné obavy a pochybnosti. Může pochybovat i o soutěži samé. Z těchto důvodů bych osobně asi nikomu nedoporučoval, aby se takové nebo podobné soutěže účastnil. Nicméně pokud se tak někdo po zralé úvaze rozhodne, je možné mu v tom bránit? Letošní miss ukázala, že i do tohoto prostředí lze přinést svědectví evangelia. Jistě se nedá lacině vykřikovat do světa, že jsem křesťan. Není ovšem malým svědectvím, když to dokážu v prostředí, kde se to neočekává a kde to může vyvolat naopak posměch. V internetové diskusi se slečnou Bučkovou reagovala řada mladých lidí na její svědectví víry pozitivně, sami si začali klást otázky víry. Její odpovědi byly citlivé a uvážlivé.
Není správné vše odsuzovat a za vším vidět nebezpečí. Blahoslavený papež Jan XXIII. si v uvítací řeči při zahájení 2. vatikánského koncilu posteskl nad tím, že se během své pastýřské služby setkal s lidmi, kteří hořeli náboženskou horlivostí, ale nenechali se ovládnout dostatečným smyslem pro správné posouzení věcí ani moudrým úsudkem a za vším viděli zavržení. Papež se vyslovuje pro hledání skrytého plánu Božské prozřetelnosti.
Měli bychom se učit žít jako opravdoví křesťané, kterým dává víra sílu k uvážlivým a správným rozhodnutím. Měli bychom mít odvahu ke svědectví víry. Měli bychom dosvědčovat její zralost spolu s křesťanskou láskou.
P. Jindřich Šrajer SDB, vyučující teologické etiky na TF JU v Českých Budějovicích