Mráz opět přichází z Kremlu

Vydání: 2010/41 F. D. Merth, 5.10.2010

Ledovou sprchou skončilo minulý týden ve Vídni zasedání Teologické komise mezi katolickou a pravoslavnou církví o roli římského biskupa v prvním tisíciletí. Způsobilo ji prohlášení Moskevského patriarchátu, které dosaženou míru shody v závěrečném vídeňském dokumentu odmítlo a zpochybnilo i samotné jeho téma. Papež prý nikdy neměl žádnou pravomoc nad východními církvemi.

„Nebyl učiněn žádný krok kupředu,“ uvádí ve svém prohlášení metropolita Hilarion, předseda oddělení pro vnější vztahy Moskevského patriarchátu. Zmíněnému dokumentu navíc upřel oficiální status a prohlásil ho za pracovní text. Vyčítá mu, že hovoří o roli římského biskupa, a přitom téměř nezmiňuje biskupy jiných lokálních církví prvního tisíciletí. To podle metropolity vytváří mylný dojem o rozdělení moci v církvi prvních staletí. Kromě toho v něm údajně chybí jasné a přesné potvrzení, že pravomoci římského biskupa v prvním tisíciletí neplatily na Východě – ten byl tehdy rozdělen mezi konstantinopolský, alexandrijský, antiochijský a jeruzalémský patriarchát. „A třebaže někdy východní biskupové zvali římského k teologickým diskusím jako arbitra, nedělo se tak systematicky a nedá se to v žádném případě interpretovat tak, že by římský biskup byl na Východě chápán jako nositel nejvyšší autority v celé univerzální církvi,“ domnívá se metropolita Hilarion z Moskevského patriarchátu. Přitom oba spolupředsedové komise – Kurt Koch coby předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů za katolickou stranu a arcibiskup Zizioulas z řecké pravoslavné církve – na závěr setkání projevili optimismus. „Nad našimi církvemi nejsou stíny nepochopení,“ prohlásil arcibiskup Zizioulas. „Pokud budeme pokračovat jako dosud, Bůh najde cestu, jak překonat obtíže, které ještě zůstávají.“ Podle něj ke znovudosažení plné jednoty katolíků a pravoslavných není potřeba žádné reformy, ale „přizpůsobení se obou stran“. Pro pravoslavné to podle jeho slov znamená uznat, že univerzální křesťanská církev je o úroveň výš než národní církve a že římský biskup je podle tradice její hlavou. Pro katolíky to zase znamená posílit princip synodality, nebo spíš role, kterou mají biskupské synody při rozhodovacích procesech.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 13. – 19. dubna 2021

Co nám covid dal a vzal

Jak se pandemie podepisuje na životě církve a samotných věřících? Přibylo online přenosů bohoslužeb, na řadě míst se lidé aktivněji zapojili do služby.

celý článek


Oltář z Brna se stěhuje do Říma

Minulou středu byla zahájena demontáž obětního stolu v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově. Poté 1,1 tuny těžký oltář, jehož autorem je řezbář, sochař…

celý článek


Pastorace je možná i ve virtuálním světě

Originální způsob, jak se i za pandemie setkat s dospívajícími ze své diecéze, nabízí mohučský biskup Peter Kohlgraf. V neděli 18. dubna odpoledne se za nimi vydá do online…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay