Možná si někteří budou ťukat na čelo

Vydání: 2008/23 Osobnost kněze a šejka Aloise Musila, 3.6.2008, Autor: Jan Paulas

O hledání spokojeného partnerského vztahu – tak zní podtitul knižního debutu redaktorky KT Kateřiny Šťastné-Beščecové. Na velkém množství příběhů ukazuje, jak se v období známosti chovat a vyvarovat se zbytečných komplikací. Knížku pod názvem Umíš v tom chodit? vydalo nakladatelství Paulínky.

Co tě přivedlo k napsání této knížky?

Název tak trochu napovídá, že kniha je o „chození“. K psaní mě přivedlo moje hledání životního partnera. Když jsem začala potkávat první lásky, velmi mě překvapovalo, že předmanželská zdrženlivost není tak samozřejmá, jak jsem si myslela. Hodně lidí pohrdalo mým postojem a přesvědčovalo mě, že dneska je už jiná doba, tak ať změním názor. Mrzelo mě to a trvalo docela dlouho, než jsem si sama pro sebe svůj postoj uhájila. Pak se něco zlomilo a já pocítila potřebu podpořit ty, kteří jsou v podobné situaci. Tak jsem se pustila do psaní. Samozřejmě v knize se dočtete ještě mnohem víc...

Leckdo může namítnout, že takto mladá autorka nemusí mít k napsání knížky o partnerských vztazích dost životních zkušeností. Cítíš to jako handicap? Nebo v tom už umíš chodit?
No, zas tak mladá už nejsem. Navíc, jak jsem zmínila, prošla jsem poměrně dlouhým hledáním, takže píši i z vlastních zkušeností. První řádky vznikaly v době, kdy jsem se seznámila s mým manželem. On byl jeden z prvních, kdo o knížce věděl a říkal mi své postřehy a připomínky. Tehdy jsme ještě netušili, jak to všechno dopadne. Ale vidíš, že to nakonec dopadlo dobře – a tak si s manželem můžeme říct: ano, zvolili jsme správnou cestu, stálo to za to. V tomto ohledu se tedy handicapovaná necítím. Jinak samozřejmě i v manželství se také člověk musí učit „chodit“. To už by ale bylo na jinou knihu...

Jak se díváš na seznamování přes kostel? Ptám se proto, že v knížce píšeš: „Kdybychom chodili do kostela jen proto, že se tam možná seznámíme, je to, jako bychom tam nechodili vůbec.“ I řada rodičů si slibuje, že jejich dospívající dítě si najde toho pravého právě u kostela.
Také jsem se kdysi v kostele nenápadně rozhlížela, jestli není poblíž nějaký zajímavý „objekt“. Jenomže ono to rozhlížení docela odvádí myšlenky, nemyslíš? Samozřejmě považuji za dobré vzít si věřícího kluka, ale to, že je věřící, ještě není zárukou, že manželství bude šťastné.

Je jasné, že po tvé knížce sáhnou především mladí křesťané. Myslíš, že může oslovit i mladé lidi mimo církev?
Nedělám si iluze, že by se kniha stala trhákem mezi nevěřícími teenagery. Myslím, že je třeba, aby čtenář či čtenářka byli naladěni k vnímání. Možná si i někteří křesťané, až si ji přečtou, budou ťukat na čelo, ale naopak se mohou najít nevěřící lidé, které zaujme.


Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay