Monumentální pocta mistru českého baroka

Vydání: 2010/50 Vánoce za dveřmi, 8.12.2010, Autor: Jaroslav Someš

Předvánoční Praha – to není jenom příležitost k nákupu dárků a nejrůznějších nezbytností na oslavu svátečních dnů. K adventní atmosféře patří také celá řada zajímavých kulturních akcí. Z nich asi nejvýznamnější bylo zahájení velké výstavy Karel Škréta – Doba a dílo 1610–1674. Pořádá ji Národní galerie v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu a Arcibiskupstvím pražským k 400. výročí umělcova narození.

„Malíř v naší době ve vlasti nejlepší“ – tak charakterizoval P. Bohuslav Balbín svého současníka, Karla Škrétu Šotkovského ze Závořic. I dnes je Škréta považován za jednoho z vrcholných tvůrců českého baroka, ale současně také za zakladatele novodobého českého malířství. Pocházel z pražské patricijské rodiny postižené pobělohorskými politickými a náboženskými perzekucemi. Mládí proto strávil v cizině, v Německu a v Itálii, odkud se vrátil do vlasti už jako zralý umělec, poučený současným evropským malířstvím, ale zároveň s vlastním, osobitým stylem. Doma se stal vyhledávaným tvůrcem především portrétů a obrazů s náboženskou tematikou. Tak ho také ukazuje i současná výstava. V mnohém navazuje na nezapomenutelnou škrétovskou expozici z roku 1974, ale svým rozsahem ji překonává. Na 400 exponátů, zapůjčených z veřejných, církevních i soukromých sbírek jak z domova, tak ze zahraničí, je rozvrženo do dvou výstavních prostorů. Ve Valdštejnské jízdárně na Malé Straně se představují Škrétovy počátky, doklady jeho „tovaryšských let“ v cizině a jeho první velká díla včetně lunet Svatováclavského cyklu. V Jízdárně Pražského hradu jsou umístěny Škrétovy oltářní obrazy, jeho portrétní tvorba a Pašijový cyklus z malostranského kostela sv. Mikuláše. Kromě obou cyklů budou mezi vrcholné zážitky z výstavy jistě patřit například obrazy Sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem, Sv. Martin se dělí se žebrákem o plášť, týnské Nanebevzetí Panny Marie, Kamenování sv. Štěpána z litoměřické katedrály, Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny, Podobizna Ignáce Jetřicha Vitanovského z Vlčkovic atp. V souvislosti s přípravou výstavy bylo dokonce několik kreseb, grafik, ba i obrazů nově identifikováno jako Škrétovy práce (mj. Zvěstování Panně Marii z kostela sv. Ignáce v Jičíně). V obou jízdárnách je Škréta rovněž konfrontován s díly svých domácích a zejména zahraničních současníků – a toto srovnání výmluvně dokazuje velikost jeho umění.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 49 1. – 7. prosince 2020

Svatá země vstoupila do adventu

Rozžehnutím první adventní svíce od plamene v jeskyni Narození Páně zahájili františkáni ve Svaté zemi letošní advent. Komunita, která nad biblickými místy bdí právě…

celý článek


Kde budeme bydlet?

Téměř třetina lidí má obavy, kde budou bydlet ve stáří. Více než polovina dotázaných je přesvědčena, že problém sehnat bydlení budou mít jejich děti – vyplývá…

celý článek


Skutečná moc spočívá ve službě

Papež František není ekonom. Nevyjadřuje se k národohospodářským otázkám ani k hospodaření církve. Nekomentuje ekonomické aspekty událostí, krizí, aktivit. Je ale hospodářem…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay