Mluvte o nás, říkají uprchlíci

Vydání: 2016/18 Sekretářem ČBK Stanislav Přibyl, 26.4.2016, Autor: Alena Scheinostová

Přesvědčit se na vlastní oči, jak žijí křesťané v iráckém Kurdistánu, kam utíkají před tzv. Islámským státem, se vydal tým Katolického týdeníku a Radia Proglas. „Mluvte o nás,“ shodují se místní.

Vnučka obchodníka v citadele „pomáhá hlídat“, kdo jde okolo. Erbílská citadela pochází z předkřesťanských dob a právě se velkoryse rekonstruuje. V areálu je několik expozic.

O „své běžence“ se Kurdové na bezpečném území samosprávy postarají – tak o tom alespoň sami s patřičnou hrdostí mluví. Uprchlické tábory kurdská vláda zřizuje pro miliony Iráčanů – křesťanů, jezídů, sunnitských i šíitských muslimů –, kteří prchli z území ovládaných tzv. Islámským státem.

Když během večera v restauraci, kde s Mons. Martinem Holíkem hovoříme s jedním z místních podnikatelů, už poněkolikáté vypadne proud, dostane se nám klidné odpovědi: „To je přece normální, když tu teď máme o tolik odběratelů víc!“ V Erbílu – hlavním městě kurdské samosprávy totiž narostl počet obyvatel o celé dvě třetiny. Křesťanská čtvrť Ankawa se zalidnila chaldejci, syrskými katolíky, pravoslavnými a lidmi dalších denominací, přesídlily sem celé komunity i se svými duchovními.

V novém areálu syrsko-katolické církve, kde trávíme jeden z večerů, našel útočiště také mosulský arcibiskup Yohanna Petros Mouché. Z kontejnerových buněk tu vyrostla škola, univerzita, nový kostel Panny Marie. „Je to však jenom malá náhrada za to, že moji věřící v Iráku ztratili to, čemu jsme říkali naše ‚terra‘ – posvátná země, kde jsme žili po staletí,“ shrnul arcibiskup tragédii blízkovýchodních křesťanů. Přes snahu tamních církví se křesťanské komunity v Iráku rozpadají a lidé prchají do různých světových stran.

Přímé nebezpečí křesťanům v Kurdistánu nehrozí, nejsou zde ale doma. Jazyk, zázemí, rodina – to vše zůstalo za nimi. V Kurdistánu jim podávají pomocnou ruku souvěrci – nejeden klášter či fara poskytují křesťanům provizorní ubytování a snaží se jim zajistit důstojný život. Některé zahraniční křesťanské nadace, včetně českého Nadačního fondu Generace 21, se pokoušejí situaci běženců řešit nabídkou přesídlení, jiní je podporují v místě – jako americký kazatel William Devlin, který naopak přesídlil do Erbílu, kde se zasazuje za lepší život těchto „vnitřně vysídlených“. Možnost práce pro rodiče, škola a zábava pro děti jsou nyní stejně důležité jako dodávky potravin nebo materiální pomoci, na nichž je v Iráku závislých přes osm milionů osob.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 3 12. – 18. ledna 2021

Větší role žen v církvi

Služba lektora a akolyty se rozšiřuje na ženy, rozhodl Svatý otec toto pondělí.

celý článek


Modlitby za jednotu podle komunity v Grandchamp

V ekumenickém řeholním společenství na břehu Neuchâtelského jezera ve Švýcarsku dnes žije také jedna Češka – sestra DANA KRUPOVÁ.

celý článek


Trojice biskupů před soudem

Před 70 lety, začátkem ledna 1951, zorganizovali komunisté nejvýznamnější vykonstruovaný proces v dějinách Slovenska. Soud vyměřil dlouhé tresty hned třem biskupům –…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay