Mladí Italové se vzdalují církvi

Vydání: 2010/37 Papežství v průběhu věků, 6.9.2010, Autor: Martin T. Zikmund

Spolu s Polskem má v Evropě dosud největší návštěvnost na bohoslužbách. Spolu s Brazílií má nejvíce diecézí na světě. Jejím hlavním městem je Řím, který je i středem katolického křesťanství. A přece je budoucnost katolicismu v Itálii nejistá. Mladí Italové se církvi vzdálili do té míry, jak to žádná z předchozích generací Apeninského poloostrova nezažila.

„Již lze tušit, že katolicismus se stane v Itálii menšinou,“ tvrdí profesor Paulo Segatti z milánské univerzity na základě průzkumu italské religiozity, který nedávno zveřejnil. Jeho zkoumání potvrdilo stávající katolický charakter italského obyvatelstva, pokud jde o účast na svátostech, modlitební život či důvěru k církvi. Podle něj dosud necelá třetina Italů uvádí, že chodí do kostela každý týden. Jeho studie však zároveň ukazuje na ostrý předěl mezi střední a starší generací na jedné straně a mladými na straně druhé. Zejména lidé narození po roce 1981 se slovy Sagattiho jeví jako z úplně jiného světa. „Nejmladším Italům je náboženská zkušenost nejvzdálenější. Zřetelně méně chodí do kostela, méně věří v Boha, méně se modlí, méně věří církvi, méně se identifikují s katolictvím a zastávají názor, že být Italem neznamená totéž jako být katolíkem,“ říká Sagatti.

RODINNÉ SLAVNOSTI

„Mladí Italové doplácejí na náboženský formalismus svých rodičů,“ míní salesiánský kněz P. Zdeněk Jančařík, který v Itálii léta studoval. Podle něj ještě dnešní italští čtyřicátníci a padesátníci nechali či nechávají své děti připravit k prvnímu svatému přijímání nebo biřmování, ale tím to většinou končí. „Jsou to rodinné slavnosti spojené s předáváním dárků, ale často bez vnitřní vazby na církev. V Itálii dosud platí, že takřka každý umí odříkat modlitbu Otče náš, ale chybí zde vnitřní ztotožnění s realitami víry,“ uzavírá P. Jančařík. Zatím si však katolicismus v Itálii ještě udržuje své výsadní postavení. Zhruba 30 % Italů chodí do kostela každý týden, jiných 20 % aspoň jednou měsíčně a dalších 30 % uvádí, že bohoslužby navštěvuje o Vánocích a Velikonocích. Ve srovnání se sousední Francií, kde v neděli chodí do kostela méně než pět procent obyvatel, jsou to pořád vysoké počty. A přestože je u mladé generace Italů patrný značný úpadek tradiční víry, fenomén konverzí zde nechybí. Tito mladí katolíci, kteří svou víru museli „znovu objevit“, se často zapojují do nových církevních hnutí, jako je například Fokoláre, Neokatechumenátní cesta, Comunione e Liberazione aj.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 22 26. května – 1. června 2020

Poděkování papeži ze světa i od nás

K poděkování papeži Františkovi za ranní mše svaté z Domu sv. Marty, které přichází z celého světa, se připojují Češi. Děkovný list převzal nuncius na Pouti médií.

celý článek


Setkání v příhodnou chvíli

„Nebýt jeho, dneska jsem úplně jinde.“ Tuto větu slyšel asi každý z nás. A možná si ji ve svém životě i několikrát řekl. Pokud tedy potkal člověka, který mu takto…

celý článek


Do kostelů se vrací liturgický život

S odezníváním aktuální vlny pandemie zvolna ožívají kostely v okolních zemích. Opatrnost je však stále na místě, a tak zpravidla zůstává v platnosti i dispenz od povinné…

celý článek


Meditace jako obohacení modlitby

Ukázat krásu kontemplativní modlitby a představit české vydání jedné ze svých knih přijel počátkem roku do Prahy ředitel Světového společenství pro křesťanskou meditaci…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay