Mladí Češi vyrazili za papežem
Vydání: 2016/31 Mladí Češi vyrazili za papežem, 26.7.2016, Autor: Tomáš Kutil
Spoustu radosti, obrovskou polskou pohostinnost i chvíle v usebranosti při návštěvě bývalého koncentračního tábora v Osvětimi zažívají v Polsku statisíce mladých lidí z celého světa včetně tří tisíc Čechů. KT je navštívil v sosnowiecké a gliwické diecézi v jižním Polsku a v Osvětimi.
Na 700 mladých lidí z jižní Moravy prožilo týden před setkáním s papežem v tarnówské diecézi.Snímek Jan Čermák / Člověk a víra
Předprogram Světového dne mládeže je pro Čechy vskutku mezinárodní. Prožívají ho v různých diecézích a farnostech, kde jsou promícháni s mladými lidmi z celého světa. Dorozumívají se česko-polsky s místními, anglicky pak s ostatními poutníky. Hrají spolu fotbal, modlí se, vyrážejí na společné výlety. Přátelská atmosféra je cítit na každém kroku.
Většina mladých lidí přicestovala do Polska minulou středu. V pondělí, v čase uzávěrky tohoto čísla KT, se všichni přesouvali do Krakova na setkání s papežem Františkem. Na předprogram v polských diecézích měli tak jen několik málo dní, ale o to byly tyto chvíle intenzivnější. Mnoho mladých zavítalo na poutní místo Čenstochová, někteří se vydali na prohlídku dolů, okolních měst, hradů či jiných zajímavých míst. Nechyběly velké mezinárodní bohoslužby a koncerty. Poláci zorganizovali také návštěvu koncentračního tábora v Osvětimi, která v poutnících zanechala silný dojem.
Vřelé přijetí v polské režii
V jednom se ale všichni oslovení mladí lidé shodují – jsou nadšeni z polské pohostinnosti, která překonala všechna očekávání. „Až odsud odjedeme, budeme tlustější, než kdybychom byli u babičky,“ říká s úsměvem Dominik Polanský, který se na setkání vydal se zástupci plzeňské diecéze jako fotograf. „To, co nám tu Poláci ukazují, jsem ještě nikdy neviděl,” potvrzuje jeho slova Jan Putala z ostravsko-opavské diecéze. „Ráno i večer pro nás připravují plné stoly jídla. Splní nám vše, co nám na očích vidí,“ dodává. Markéta Jochimová, také z ostravsko-opavské diecéze, zase oceňuje, kolik času a energie jim rodiny věnují – mnozí lidé si kvůli setkání brali dovolenou. „Je to pro mě velké povzbuzení a inspirace,“ připojuje Markéta Jochimová.
Stejnou zkušenost mají i dva redaktoři KT, kteří se vypravili na část předprogramu do sosnowiecké a gliwické diecéze v jižním Polsku. V gliwické diecézi, kde byli ubytovaní mladí lidé z plzeňské diecéze a skupiny organizované salesiány, bylo rodin ochotných přijmout poutníky mnohem víc, než kolik jich bylo třeba. Jedna z nich proto k sobě velmi ráda přijala i dva novináře a vytvořila pro ně vynikající zázemí.
Biskup gól nedal
Téměř celý předprogram prožíval s mladými lidmi ze své diecéze i plzeňský biskup Tomáš Holub. „Přijetí, kterého se nám tu dostalo, i celá organizace mě nadchly. Místní lidé toho připravili mnohem více, než dokážeme spotřebovat. Mělo nás přijet víc,“ říká s úsměvem Tomáš Holub. Velmi silný zážitek si odnesl z návštěvy Osvětimi i z úvodní mše ve farnosti Strzybnica v Tarnovských Horách, kde měli zázemí během celého předprogramu. „Byla to mše, kterou jsem poprvé v životě sloužil v polštině a která byla velmi vřelá. Doplnila ji nádherná a spontánní modlitba chval – projev radostné a bezprostřední formy zbožnosti,“ líčí biskup.
S plzeňským generálním vikářem bydleli na faře ve Strzybnici. „Zapadli jsme tu do krásného kněžského společenství. Takovou farní rodinu zažívám poprvé. Bydlí tu místní kněz, emeritus i tři kaplani. Na snídani docházejí tři bohoslovci a občas i jedna řeholní sestra. Je dobré a inspirativní něco takového zažít,“ svěřuje se Tomáš Holub. Ten si našel čas i na sport, který je pro něj odpočinkem, ranní běh pak dokonce i jinou formu modlitby. Zapojil se také do česko-polského fotbalového zápasu, kde byl podle zúčastněných nejlepším hráčem českého výběru. „Kdepak, nebyl jsem nejlepší, gól dal Krzysztof (Dędek, generální vikář – pozn. red). Trochu jsem mu záviděl,” dodává s úsměvem biskup Holub.
S mladými lidmi z ostravsko-opavské diecéze přicestovalo sedm kněží. Jen tři z nich autobusem, ostatní pěšky či na kole. Mezi nimi i P. Jan Slavík, který od září nastupuje jako ředitel diecézního centra mládeže. „Všichni moji předchůdci začínali po Světovém dni mládeže, jsem rád, že v této tradici můžu pokračovat,“ říká mladý kněz.
Předprogram setkání si P. Jan Slavík v diecézi Sosnowiec velmi užívá. I proto, že místní Poláci trvali na tom, že téměř o všechny organizační věci se postarají sami. „My jsme k dispozici především k duchovním záležitostem a můžeme se hodně věnovat mládeži,“ připojuje P. Slavík s pochvalou hezké atmosféry celého setkání.
Přátelská atmosféra byla cítit i na zmíněném fotbalovém zápase. Počáteční rivalitu rychle vystřídala radost ze hry. Domácí tým byl sehraný mnohem lépe, než narychlo poskládaný český výběr, kde ani přítomnost biskupa nedokázala vyrovnat síly.
V dalším zápase se proto mladí lidé prostřídali, aby byly týmy vyrovnanější. Podobně promícháni hráli i následný volejbalový zápas. Bylo vidět, že hlavním cílem není vyhrát, ale především si zápas užít. Mezi hráči i diváky procházeli polští dobrovolníci v červených tričkách a rozdávali vodu i další občerstvení, což v horkém počasí přišlo velmi vhod. Stejně oblečení dobrovolníci pak zajišťovali hladký průběh večerního koncertu na náměstí v Tarnovských Horách, kde se sešlo několik tisíc lidí. Někteří sem přijeli až z Nigérie či Panamy, aby poslouchali koncert křesťanské kapely zakončený evangelizační pantomimou, kterou si připravili mladí Poláci z místních farností. Hra podmalovaná působivou hudbou se jmenovala „Já jsem ten, koho hledáš“ a ukazovala dramatický příběh lidského života plný selhání, ve kterém je ale Bůh stále nablízku – i když ho v tu chvíli člověk ignoruje.
Mladí lidé z ČR cestovali do Polska jen pár hodin, mnozí další ale měli několikanásobně delší cestu. „Z Panamy je nás 950, tady v gliwické diecézi asi 40. Je moc dobře, že od nás letos mohla přijet tak velká skupina (Panama má zhruba 3,5 milionu obyvatel – pozn. red). Cestovali jsme sem 24 hodin,“ popisuje Edwin Navarro, kterého také nadchlo vřelé přijetí, s nímž u rezervovaných Evropanů moc nepočítal. „Místní lidé nám ukazují Boží lásku v praxi, je nám tu moc fajn,“ připojuje Edwin, jenž spolu s ostatními mladými lidmi z Panamy stráví v Polsku celkem 21 dní.
Evropa dělá prostřednictvím Polska velmi dobrý dojem i na Pequlii z Nigérie, která sem cestovala letadlem dokonce dva dny. „Užívám si setkání s tolika mladými lidmi, kdy můžeme porovnávat svůj pohled na svět, své názory. Je to pro mě velké obohacení,” dodává.
TOMÁŠ KUTIL, Polsko
Sdílet článek na:
Sekce: Články
