Méně chemie a nakupování, více zeleniny
Vydání: 2017/22 V Ostravě poprvé světili biskupa, 30.5.2017
Jak konkrétně můžeme pomáhat přírodě? Často stačí velmi málo. Nabízíme šest tipů, které může vyzkoušet téměř každý.
Akce Do kostela na kole ve farnosti Moravská Ostrava. Snímek Zdeněk Poruba / Člověk a víra
Všímat si přírody
Těžko nám může ležet na srdci něco, co známe jen povrchně nebo vůbec. Když se z médií dozvíme, že se někdo vážně zranil nebo zemřel, není nám to lhostejné, ale budeme reagovat úplně jinak, pokud půjde o někoho, koho jsme dobře znali. Stejné je to i s přírodou. Pokud budeme obdivovat kvetoucí blatouchy a provazce žabích vajíček v mokřadu u řeky, nenechá nás v klidu plán zasypat tuto lokalitu sutí a území zastavět.
Omezit teplotu
Ne každý může zateplit dům či byt, ve kterém bydlí, ale regulovat teplotu vytápění je snadné. Uvážíme-li, že snížením teploty o jeden stupeň lze v průměru ušetřit asi 6 % energie, máme cestu k úsporám otevřenou. Inspirovat se můžeme třeba v Anglii, kde průměrná teplota v domácnosti v zimním období činí 17 stupňů. Nejde přitom zdaleka jen o úspory finanční. Energii je třeba získat ze surovin, jejichž těžba i spalování je pro přírodu často velmi zatěžující.
Omezit cestování autem
Většina lidí si nechce připustit, že auto „má nádrž a výfuk“. Získávání ropy stejně jako její pálení v motorech je nesmírně zatěžující pro životní prostředí, a tedy i pro člověka. Auto je však ulitou, ve které je velmi snadné se zabydlet a mnohem těžší je ji opustit. A přitom je více než polovina cest autem kratší než šest kilometrů. To je vzdálenost, která se dá během pár minut zvládnout na kole. Chůze, jízda na kole, vlakem či jinou hromadnou dopravou nebo spolujízda jsou ekonomické i ekologické varianty cestování autem.
Příležitostí, jak si jízdu na kole vyzkoušet, bude i letos akce Do kostela na kole. O víkendu 16. a 17. září se tak můžete na mši přesunout v sedle bicyklu.
Omezit domácí chemii
Za posledních sto let se podařilo promořit prakticky každé místo na Zemi. Není už kam utéct. Každá další lahvička domácí či zahradní chemie jen zvyšuje koncentraci jedů v našem okolí a zbavit se jich je v podstatě nemožné. Bohužel dříve či později se tyto jedy dostanou přes potravní řetězec do našeho těla. Představa, že čistírna odpadních vod vyčistí ředidlo či dezinfekci nalitou do záchodu, je mylná.
Omezit nakupování
Dnešní svět léčí vnitřní prázdnotu nakupováním a roztáčí kolečka spotřeby neuvěřitelnou rychlostí. Tomuto trendu je nejlepší se vyhnout nákupem kvalitního a trvanlivého zboží, které stojí za to nechat v případě poruchy opravit. Skladbu zboží v obchodech mají v rukou obchodníci jen zdánlivě.
Uvědomělé nakupování lokálních a kvalitních výrobků spolehlivě donutí obchodníky ke změně sortimentu. V případě, že nedokážeme odolat touze po nakupování, vydejme se do bazarů a second handů.
Začít pěstovat zeleninu a ovoce
Práce s půdou a pěstování rostlin přináší nejen (částečnou) potravinovou soběstačnost, ale také člověka v mnohém vnitřně obohacuje. I malá zahrada či balkón může být nezanedbatelným zdrojem čerstvé zeleniny. Nemáme-li dost vlastní půdy, zkusme obohatit nevyužité plochy zasazením fazolí či jiné rostliny vhodné k „partizánskému zahradničení“. Stačí relativně málo prostoru a můžeme se pustit do chovu zvířat, jako jsou slepice či včely. Samozásobitelství je k životnímu prostředí velmi šetrné.
Možná vám připadá výše uvedený výčet příliš negativistický. Samá omezení či příkazy. Nebo namítnete: „Zkuste vše přeformulovat pozitivně, nespěchejte, nikoho k ničemu netlačte, zaměřte se na vzdělávání dětí atd.“ Jenže my všichni jsme teď v roli pacienta, u něhož byla diagnostikována velmi vážná nemoc, a jen velmi rychlá změna životního stylu nás může odvrátit od toho nejhoršího. Rozhodnutí a činy už nelze odkládat.
MAREK DRÁPAL
