Masopust aneb: Čím vyšší skok, tím lepší obilí
Vydání: 2010/8 Lidové zvyky, 16.2.2010
Termín masopust se u nás používal podle pramenů z období Velké Moravy již v 9. století. Název se vztahuje na období od Tří králů do Popeleční středy, která je prvním dnem postní doby. Románské národy označují toto období jako karneval (z latinského „carnis trivium“), německy se nazývá fastnacht, slovensky fašiangy, moravsky fašank, (na Slovácku a Valašsku také ostatky), polsky zapust a v Rusku či na Ukrajině má název maslenice.
Masopust byla doba poměrného klidu a odpočinku od práce, která byla vyplněna hlavně svatbami, zabijačkami a s nimi spojenými vzájemnými návštěvami a hostinami. Poslední tři dny masopustu jsou vyvrcholením veselí. Hlavní starostí hospodyně bylo, aby dům byl pěkně nalíčen a uklizen a aby bylo napečeno hodně koblih. Od neděle do středy vyhrávala v hospodě muzika. Po dědinách chodívaly dům od domu masopustní průvody. „Fašankáři“ popřáli hospodáři v novém roce bohatou úrodu, zatančili a zazpívali. Za koledování dostávali peníze, víno nebo pálenku, slaninu, koláče, koblihy, jinde i vajíčka nebo obilí. To vše také společně při obchůzce konzumovali nebo měnili za peníze, aby bylo na večerní zábavu u muziky. Na východní Moravě, na Valašsku, Slovácku i Hané končí fašankové veselí alegorickým pochováním basy nebo helikonu. Poté muzikanti odkládají své nástroje až do Velikonoc. Nejznámější jsou průvody masek, které se u nás mnohde dochovaly až dodnes. Masky se sice v různých regionech liší (oblečením i předvedeným vystoupením), ale vždycky mají alegorický význam a mnohdy umně parodují nešvary společnosti. V průvodu můžeme spatřit smrtku, ženu s dítětem, nevěstu a ženicha, bábu s dědkem v nůši, šašky, kobylu vedenou sedlákem, husara, policajta, Žida, kominíka, myslivce, cikánku, čerta, mnohde i další nadpřirozené bytosti nebo zvířecí postavy. Například ve Velké Bystřici na Olomoucku se můžete setkat s průvodem masek, jemuž dominuje medvěd s medvědářem. Maska medvěda patřila odjakživa k magickým obřadům – jak ustrojením, tak obřadným tancem, jímž měla zajišťovat bohatou úrodu lnu, konopí nebo obilí (výškou skoku pak přímo ovlivnit vzrůst těchto plodin). Tady na Hané se takováto masopustní obchůzka nazývá vodění medvěda, zatímco masopust je označován názvem ostatky. Masky jdou za bujarého veselí městečkem a zastavují se u jednotlivých statků, aby si hospodyně za doprovodu muziky mohly s medvědem zatancovat. Zkrátka nepřijdou ani zbylí členové domácnosti – ostatní masky je ochotně vezmou do kola. Za tanec a přání bohaté úrody jsou aktéři obchůzky obdarováni nejčastěji koblihami, ale i uzeným, špekem a domácí slivovicí.
Sdílet článek na:
