Manželství je celoživotní dílo
Vydání: 2018/34 Strahovský klášter s novým opatem, 21.8.2018, Autor: Alena Scheinostová
Chystáme svatbu! Sdělujeme si tu krásnou zprávu. Kolikrát ale myslíme spíš na to, jestli už máme šaty, hostinu, hudbu, výslužky. Vlastní příprava na život v manželství tak, jak o ní stále naléhavěji hovoří církev, jako by zůstávala v pozadí.
Manželství je živý organismus, o který je potřeba se stále starat. Ilustrační snímek Pixabay
Nejpozději při návštěvě zvoleného oddávajícího se však dvojice dozvídá, že „svatba v kostele“ – tedy svátost manželství – není bez poctivé osobnostní přípravy možná. Proč? Protože nejde jen o krásný obřad jednoho dne, ale o vážné rozhodnutí na celý život. Poslední papežové potřebu dobře se na tuto celoživotní volbu připravit vytrvale připomínají. V tolik diskutované Františkově exhortaci Amoris laetitia pak najdeme celou kapitolu, která vysvětluje, v čem by taková příprava měla spočívat a že není úkolem jen pro snoubence, ale pro celou farní komunitu.
„Jde o určitý druh iniciace do svátosti manželství, který snoubencům poskytne nezbytné prvky, aby ji mohli přijmout co nejlépe vybaveni a začít dobrý rodinný život,“ píše papež František.
Dvojice proto v rámci přípravy vlastně prochází jakousi „zrychlenou katechezí“ manželství, rodiny a vůbec křesťanského pohledu na člověka jako muže a ženu. Pro někoho je to jen „opáčko“; jak se však shodují ti, kdo se snoubenci pracují, často se ženich či nevěsta s učením církve blíže setkávají poprvé. Buď byli kdysi pokřtěni, avšak ve víře nevyrostli, nebo jsou věřícími jiné církve, anebo ani pokřtění nejsou a přicházejí se svým katolickým partnerem. „Pokud pochopíte manželství tak, jak je chápáno v katolické církvi, ve které ho chcete uzavřít, máte se připravovat na společné celoživotní dílo, tedy na budování vzájemného vztahu i vztahu s Bohem,“ obrací se ke snoubencům pastorální teolog Mons. Aleš Opatrný, autor oblíbených příprav na manželství, které právě vydává knižně Karmelitánské nakladatelství.
Darovaný čas příprav
Neznamená to tedy jen nastudovat, co o manželství říká církev, nebo si, jak píše Opatrný, „nacvičit řešení či zdolávání situací, které přijdou“ – ačkoli i to je součástí příprav v té podobě, jak je podle vzoru z Vatikánu nabízejí diecézní centra pro rodinu a další instituce. Ani nejde jen o zvládnutí technikálií společně s farářem, na kterém bývá vyplnit příslušná lejstra, pomoci s případným biskupským dispensem či domluvit, kdy kdo odemkne kostel.
Příprava na manželství je darovaným časem, příležitostí, jak se v rušném předsvatebním čase zastavit, nadechnout a pod vedením dobrého kněze či zkušeného manželského páru – a nejlépe pak obou najednou – se svým vyvoleným promyslet souřadnice dobrodružství, do kterého se pouštíme. Příběhem Adama a Evy počínaje přes vlastní rodinné vzorce pokračuje a představami o rodinném hospodaření či výchově dětí k víře konče.
Na této dvoustraně chceme přiblížit, jak také může příprava na společný život vypadat. Nabídneme podněty z našich společenství, seznámíme se s tím, jak to vidí samy manželské dvojice. A necháme se oslovit myšlenkami arcibiskupa Eamona Martina, irského primase a hostitele právě začínajícího Světového setkání rodin – mezinárodního festivalu manželské lásky.
Kardinál Kevin Farrell, odpovědný ve Vatikánu za pastoraci rodin, označil toto setkání (21. – 26. srpna) za „dobrou příležitost k tomu, abychom společně pookřáli a vzájemně se podpořili ve věrnosti rodinným hodnotám.“
ALENA SCHEINOSTOVÁ
Sdílet článek na:
