Lídři kandidátek odpovídají KT
Vydání: 2014/19 Den matek – příležitost říci díky, 6.5.2014, Autor: Tomáš Kutil
Téma: Téma – Evropské volby
Oslovili jsme pět lídrů kandidátek demokratických stran do Evropského parlamentu a položili jim tyto tři otázky:
1. Kdybyste měl možnost změnit zákonem cokoliv ve fungování či podobě Evropské unie, co by to bylo?
2. Před časem se vedly vyhrocené debaty ohledně umisťování křížů jako křesťanských symbolů do škol. U velikonočních a vánočních svátků je stále více potlačován jejich náboženský rozměr. Měla by EU pokračovat v tomto trendu a být důsledně nábožensky neutrální, anebo by naopak měla přiznat křesťanským symbolům a hodnotám výjimečné postavení a chránit je?
3. Která osobnost (ať ze současnosti nebo minulosti) je pro vás vzorem skutečného Evropana?

23. a 24. května budou mít volební komise opět plné ruce práce. Snímek Aleš Masner
JAN ZAHRADIL, ODS
1. Evropská unie potřebuje především zásadní přehodnocení svého dalšího směřování a změnu uvažování jednotlivých představitelů. To bohužel zákonem zajistit nelze. Mám-li si ale vybrat jedno konkrétní opatření, které bych zavedl, bylo by to zrušení nesmyslného každoměsíčního stěhování Evropského parlamentu z Bruselu do Štrasburku a zpět.
2. Evropská unie je dle mého názoru především ekonomický projekt a měla by jím i zůstat. Členské státy EU mají odlišné tradice i kulturu a morální i náboženské otázky musí zůstat v jejich kompetenci. Je nepřijatelné chtít například po Polsku, aby se řídilo podobně liberálními tradicemi jako některé severské země. ODS proto v Evropském parlamentu vždy hlasovala proti jakýmkoli pokusům o regulaci morálních
otázek.
3. Třeba opat augustiniánského kláštera Johann Gregor Mendel, zakladatel genetiky, protože dokázal skloubit duchovní kořeny Evropy s racionálním, vědeckým poznáváním reality.
JAN KELLER, ČSSD
1. Kdybych takovou možnost měl, uzákonil bych vyšší pravomoci Evropského parlamentu na úkor Evropské komise. Nikoliv proto, abych měl jako případný budoucí europoslanec vyšší pravomoci. Myslím si, že parlament by měl mít možnost více zasahovat do rozhodování o finančních záležitostech a do návrhů zákonů. Když se tyto věci dělají především na úrovni komisařů, není rozhodování tak průhledné. Domnívám se, že přesun řady kompetencí na parlament by zároveň snížil manévrovací prostor pro lobbisty, jimž zákoutí komisí náramně vyhovuje.
2. Jak známo, členy Evropské unie jsou státy s rozdílnou mírou religiozity. Domnívám se proto, že vztah k náboženství a jeho symbolům by měl být ponechán v pravomoci jednotlivých členských států. Nebylo by dobré uplatňovat stejná nařízení na země s odlišnými tradicemi a odlišnou kulturou. Respekt k různostem a pestrosti by měl být Evropské unii svatý.
3. Možná to bude tím, že jsem vystudoval dějepis a jsem orientován frankofonně, ale za pravzor Evropanů považuji Karla Velikého. Jenom ty poplatky, které mu museli odvádět Slované, mě na něm trochu mrzí.
PAVEL SVOBODA, KDU-ČSL
1. Posílil bych EU v oblasti koordinace rozpočtových politik, aby nemohlo docházet k ekonomické destabilizaci EU, a v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, aby EU mohla jednotněji čelit krizím, jako je ta ukrajinská.
2. EU by se ke svým křesťanským kořenům měla přiznat slovem i skutky, bez jasného hodnotového základu nemůže vědět, kam směřuje. Odkaz na lidská práva a demokracii nestačí, protože v demokracii lze jednotlivá lidská práva vykládat velmi rozdílně. Jen pro přesnost: otázka křížů ve školách se vedla ne na půdě EU, ale Rady Evropy, což je jiná mezinárodní organizace. Svátky a jejich slavení jsou v pravomoci jednotlivých států, tedy mimo pravomoci EU.
3. V minulosti Robert Schuman, který možná bude blahořečen, v současnosti polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.
LUDĚK NIEDERMAYER, TOP 09
1. Drtivá většina „evropských zákonů“ (zvaných direktivy nebo nařízení) je kvalitnější, než se většina veřejnosti domnívá. Co bych rád, aby se změnilo, je spíše způsob prezentace toho, jak unie funguje. Ti, kdo jsou s fungováním unie spojeni, by se měli snažit lépe její myšlenky a výsledky „prodat“lidem. Pro mne je integrace Evropy skvělým a velice důležitým procesem, který se přes všechny problémy, provázející každou velkou věc, daří. Myslím, že na něj můžeme být hrdí.
2. Podle mne jsou křesťanské kořeny Evropy mimo jakoukoliv pochybnost. A stejně jako bychom mohli a měli cítit více hrdosti na to, čeho Evropa dosáhla, neměli bychom se bát si tyto kořeny připomínat. A nemyslím, že tento pohled by měl být vlastní jen praktikujícím katolíkům. Osobně jej považuji za samozřejmost.
3. Nechci chodit do evropské historie, která nabízí mnoho osobností, jež si zaslouží být nazývány „skutečnými Evropany“. U nás doma je pro mne symbolem evropanství Karel Schwarzenberg a nemohu zapomenout ani na Václava Havla. I když jistě je u nás mnohem více lidí, kteří si svými postoji toto označení zasluhují.
Sdílet článek na:
Sekce: Články, Téma