Lidé se rádi baví - farních plesů přibývá

Vydání: 2009/7 Jak se žije Vietnamcům, 11.2.2009, Autor: Michaela Straková

Doba mezi Vánocemi a postem patří tradičně plesovým zábavám. K radovánkám se jako organizátoři stále častěji přidávají farnosti. Účastníkům bohoslužeb se nabízí možnost setkat se mimo kostel a také pozvat mezi sebe ty, kteří tam za celý rok nepřijdou.

Mnohaletou tradicí farních plesů se mohou pochlubit např. farníci z Deštné v českobudějovické diecézi. Minulý pátek si přišli společně zatancovat již posedmnácté. „Takové akce utužují naše společenství,“ dodává místní duchovní správce P. Tomasz Piechnik. Ve farnosti sv. Ondřeje v Uherském Ostrohu je tradice farních plesů mnohem mladší. „Loni jsme uspořádali farní ples poprvé a měl úspěch, a tak v tom pokračujeme,“ říká P. Karel Šenk, administrátor ostrožské farnosti. Podotýká, že se plesu nezúčastňují pouze farníci, ale i představitelé města a lidé, kteří do kostela pravidelně nechodí. Ples se konal v místním zámku a mládež z farnosti připravila pro zpestření barokem inspirované vystoupení. Kromě farností pořádají plesové zábavy rovněž církevní školy, Orel i jiná sdružení. Tradice je hluboko zakotvená též mezi lidovci. „První lidovecký ples se jistě uskutečnil už v lednu roku 1919, kdy lidová strana vznikla,“ říká historik a politolog Michal Pehr. Podle jeho slov se část společnosti na katolíky dívala svrchu s tím, že jsou proti pokroku i proti zábavám. Proto postupně začala plesy pořádat nejen lidová strana, ale i celá řada katolických organizací.

STÁLICE MEZI BÁLY

„Po roce 1968 byl o naše plesy obrovský zájem, vždycky jsme měli plno. Tehdy totiž ještě nebyly žádné farní plesy a nic podobného, lidé se sjížděli připravenými autobusy z okolních dědin,“ vzpomíná Božena Goišová, která působila přes třicet let jako tajemnice ve zlínské organizaci lidovců. Přestože kvůli širší nabídce zájem v některých městech opadl, zůstávají jinde lidovecké plesy nadále fenoménem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay