Letos si s medvědem nezatančí

Vydání: 2021/7 Bratrství je lék na krizi a rozdělení, 9.2.2021, Autor: Renáta Holčáková-Masto

Příloha: Doma 7

Fašankovými průvody se ohlašoval blížící se začátek postního období. Nyní v době covidové tomu tak nejspíš nikde nebude. Připomeňme si tedy tuto prastarou tradici alespoň na stránkách novin.


V Bystřici pod Lopeníkem nemohou chybět tzv. bobkovníci, kteří tančí šavlový tanec. Tradice vznikla okolo roku 1700, kdy v lesích nad obcí mladí muži hlídali hranice před vpády Turků. Snímky Lenka Fojtíková

 
Pradávný základ zimních karnevalových slavností můžeme hledat až ve starověkém Římě, kde se v březnu konaly slavnosti na počest Bakcha, boha vína a veselí, tzv. bakchanálie. V našem prostředí se první zmínky o masopustních veselicích a průvodech dochovaly ze 13. století.

A jak takový tradiční fašankový průvod na dědině vypadal? „To záleží na regionu. V každé oblasti měly a dodnes mají masopustní obchůzky jiný charakter. Například na Valašsku je typická obchůzka s medvědem, další klasickou postavou byl pohřebenář nebo také slaměný medvěd,“ jmenuje Eva Kumínková z Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. „Masky chodily po vesnici, u každého domu tančily a zpívaly, občas vyvedly neplechu. Od domácích pak dostaly pohoštění.“ A tak je tomu dodnes, neřádí-li tedy právě pandemie. Vesměs se obejde celá vesnice a vše se zakončí zábavou v místní hospodě či kulturním domě.

Pod ochranou UNESCO

„Pro Slovácko je zase charakteristický tanec pod šable, který krojovaní členové masopustního průvodu, nebo též skakúni či bobkovníci, tančí se šavlemi,“ představuje Ilona Vojancová z Muzea v přírodě Vysočina a dodává, že archaická podoba masopustu s tradičními maskami se dochovala například na Hlinecku. Zdejší masopustní obchůzky a masky jsou dokonce zapsány v Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. „Jejich jedinečnost spočívá především v tom, že se z těchto masopustních průvodů nestal karnevalový průvod. Masky si udržely svou podobu i průběh obchůzek se odehrává podle tradovaných rituálů.“

Podle Evy Kumínkové je základem všech masopustních veselic nadsázka, výměna rolí. „Žádná pravidla v tu chvíli neplatí – příznačná je velká rozpustilost masek i přihlížejících. Člověk v kostýmu masky mění vlastní identitu, může se chovat jinak než v běžném životě.“ Proto veselé a často satirické masky. Některé samozřejmě plní konkrétní funkce. Například maska medvěda přináší plodnost a hojnost, stejně jako masky slaměné. Každá hospodyně by si proto měla s medvědem nebo se slaměnou maskou zatančit a kousek slámy si pokud možno vzít. Ostatní masky se chovají podle toho, co znázorňují – samozřejmě s velkou dávkou nadsázky a vtipu.

A nakonec se zastřelí medvěd

„Na Hlinecku se neobjevují nové masky, nýbrž stále stejné, jejichž popisy známe z pramenů z poloviny 19. století. Ve většině vesnic se navíc do kostýmů mohou převlékat jen muži. V jižních Čechách zase můžeme o masopustu potkat růžičkovou koledu. Představují ji svobodní mládenci, kteří mají vysoké čepice zdobené papírovými růžičkami,“ doplňuje Ilona Vojancová.

A jak je to s oním omílaným pochováváním basy? To prý opět záleží na dané oblasti a místních zvycích. Na Vysočině se například poráží kobyla poté, co jsou jí přečteny všechny hříchy, kterých se za uplynulý rok dopustila. V dalších regionech se na závěr zastřelí medvěd. Samozřejmě nakonec však každá maska opět ožije, aby se masopust mohl konat i za rok!

Tradice jako součást indentity

Jak se tradice udržela, změnila nebo zanikla, záleží vždy na místních podmínkách, na zakořenění tradiční lidové kultury v daném místě, a především na lidech – zda v minulých desetiletích chtěli nebo měli možnost tradice udržovat, či nikoli. Kulturní život organizují sbory dobrovolných hasičů, místní spolky, či dokonce farnosti. Lidové zvyky zděděné po předcích totiž považují za součást své identity, a proto v těchto oblastech tradice zůstala do dnešních dnů stále silná.

RENÁTA HOLČÁKOVÁ




 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy



Aktuální číslo 10 2. – 8. března 2021

První papežská cesta do Iráku

František se vydává jako první papež do Iráku na čtyřdenní „pouť míru a bratrství“ – jak ji nazval chaldejský bagdádský patriarcha, kardinál Louis Raphael Sako.

celý článek


Texaský biskup: Jsem Čechoameričan

Nového pomocného biskupa s českými kořeny dostala arcidiecéze San Antonio v Texasu. Je jím církevní právník a dosavadní generální vikář diecéze Victoria GARY JANAK.

celý článek


Jsme zodpovědní za to, co sdílíme

S množstvím „alternativních pravd“ se za pandemie doslova roztrhl pytel. Zahalené do svůdného hávu „zamlčovaných informací“ vyskakují na sociálních sítích nebo…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay