Křesťanské "hvězdy" v Londýně

Vydání: 2012/33 Jasné NE nenávistné kampani ČSSD, 15.8.2012, Autor: Martin T. Zikmund

Jamajský sprinter Usain Bolt se stal legendou, když v Londýně dokázal obhájit zlato z předchozí olympiády v Pekingu, a to v běhu na 100 metrů, na 200 metrů i ve štafetě 4 x 400. Zejména díky němu Jamajka skončila v celkovém hodnocení zemí těsně před Českou republikou (18. místo).

BBC zjistila, že Usain Bolt se již více než čtyři roky před závodem křižuje a po závodě se poklepe dlaní na hruď a ukáže prstem vzhůru. Ačkoli jeho jméno Usain se podobá mezi muslimy rozšířenému jménu Husajn, Bolt se hlásí k evangelickému křesťanství baptistického vyznání. Během londýnských olympijských her napsal tento pětadvacetiletý rekordman na internet: „Chtěl bych Bohu poděkovat za všechno, co pro mne udělal. Bez něj by totiž mé úspěchy nebyly možné.“

ÚTĚK ZE ZEMĚ

Etiopská atletka Meseret Defarová, která v Londýně získala zlato v běhu na 5 000 metrů, stejně jako již před osmi lety v Athénách, patří do koptské církve. Své křesťanské přesvědčení dala před diváky najevo, když po vítězném závodě poklekla a políbila obrázek Panny Marie s dítětem, který měla při závodě s sebou, a několikrát jej ukázala kame-
rám.

Také americká olympijská vítězka Allyson Felixová, která v kategorii žen v Londýně uběhla nejrychleji na světě závod na 200 metrů, mluví otevřeně o své křesťanské víře. Již před olympiádou se nechala slyšet, že svůj talent považuje za dar od Boha. A prozradila dokonce svůj oblíbený biblický verš: „Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk“ (Fp 1,21). Tato dcera evangelického pastora získala zlato již v Pekingu, a to za štaferu 4 x 400 metrů. Sama se svěřila, že vyrostla v křesťanské rodině jako dítě „obdivuhodných rodičů“ a že křesťanskou víru přijala vědomě za svou už v šesti letech. Dodnes chodí na bohoslužby každou neděli, pokud je doma, a když cestuje, poslouchá kázání jiných pastorů.

Křesťanská víra hraje roli v životech i těch, kteří medaile nezískali. Guor Marial, původně z Jižného Súdánu, běžel maraton jako jeden z mála nezařazených sportovců. Od malička musel běhat, aniž to mělo se sportem cokoli společného. Nejdříve před arabskými nájezdníky, kteří vypálili jeho vesnici, později před důstojníkem, který si z něj udělal otroka. Přišel přitom o osm z deseti sourozenců. Nakonec uprchl z válkou zmítaného Súdánu do USA, kde zatím nemá občanství. Jak řekl, jeho start na olympiádě byl pro něj „znamení“, že Bůh mu ukazuje cestu a skrze jeho osobní příběh pomáhá ostatním.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 39 26. září – 2. října 2023

Na křižovatce civilizací v Marseille

Důraz na téma migrace a soužití lidí z různých kultur kladl papež František při svém dvoudenním pobytu ve francouzské Marseille (22. a 23. září). Znovu se tak vydal…

celý článek


Tři kroky k vnitřní svobodě

„Nemůžeme se stát opravdu svobodnými, pokud nepřijmeme, že ne vždy jsme svobodní,“ říká P. Jacques Philippe, který byl letos hlavním hostem na charismatické konferenci v Brně.

celý článek


Najít pokoj v tekuté společnosti

Jak budeme pěstovat dar pokoje my – křesťané 21. století? Tuto otázku rozebíral opat novodvorského trapistického kláštera na Fóru o míru v benediktinském opatství Pannonhalma…

celý článek


Tajemný host, zkouška pro farnost

Když do vaší farnosti přijde nevěřící, čeho si všimne, jak se bude cítit? Bude rozumět tomu, co se kolem děje? A s jakými pocity bude odcházet? Napovědět může nový…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay