Vydání: 2017/44 Žehnání nové redakce KT, 31.10.2017, Autor: Lukáš Nosek

Papež František s evropskými biskupy svolal do Říma konferenci, která se věnovala tomu, co může církev dnešní Evropě a její politice přinést.
„První a možná největší přínos, který mohou křesťané dnešní Evropě dát, je připomenout jí, že není souhrnem čísel či institucí, ale je tvořena lidmi,“ uvedl Svatý otec. V promluvě připomněl, že stále častěji se dnes mluví o voličích, a ne o občanech, o kvótách, a ne o migrantech, o prahu chudoby, a ne o chudých. „Konkrétnost člověka se redukuje na pohodlnější a konejšivý abstraktní princip,“ poukázal papež.
Konferenci uspořádala Komise biskupských konferencí zemí EU (COMECE), v jejímž čele je kardinál Reinhard Marx. Českou delegaci vedl generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl a královéhradecký biskup Jan Vokál. Dalšími členy byl filozof Jakub Jinek, člen pracovní skupiny pro sociální otázky ČBK, europoslanci Pavel Svoboda a Michaela Šojdrová či exministr Alexandr Vondra.
Papež při této příležitosti připomněl sv. Benedikta, patrona Evropy: „Svatý Benedikt se odvolává na společnou přirozenost každé lidské bytosti, na lidskou osobu stvořenou k Božímu obrazu.“ Podle Františka právě zde tkví přínos křesťanů budoucnosti Evropy. Víra totiž vede k uznání druhého jako lidské osoby stvořené k Božímu obrazu. To je základ lidských vztahů, základ společenství. A právě „společenství je nejúčinnější protilék na individualismy, jimiž se vyznačuje naše doba, na onu dnes na Západě rozšířenou tendenci žít sám pro sebe a v samotě,“ pokračoval Svatý otec. „Člověk a společenství jsou základy Evropy, kterou jako křesťané chceme a můžeme pomáhat budovat.“
Celá Evropa je podle papeže místem dialogu. Není jen prostorem ekonomické směny, nýbrž místem politiky; místem, kde se nezapomíná na vertikálu, která dává měřítko všemu pomíjivému. Z těchto pohledů se papež zaměřuje na pozitivní roli náboženství a upozorňuje na nebezpečí ideologie neutrálního „laicismu“, který „raději náboženství vykazuje do soukromé a sentimentální sféry. Tím se nastoluje nadvláda jakéhosi uniformního myšlení, které se silně promítá do mezinárodních smluv a v potvrzení náboženské identity spatřuje nebezpečí.“ Na to existuje podle Františka lék dialogu, který je zásadní odpovědností politiky, ale který dnes bohužel často bývá „nahrazován řevem požadavků“.
S tím souhlasí i europoslanec Pavel Svoboda: „Církev a Evropská unie má společné to, že kolem ní panuje spousta předsudků, mýtů a lží. Musíme se vrátit k faktům. Bohužel pro to není příznivá doba. Politika je čím dál víc o emocích a málo o rozumném uvažování, takže musíme všichni, včetně církevních představitelů, přispět svou troškou k dílu,“ uvedl pro Vatikánský rozhlas.
Svatý Benedikt jako vzor
Svatý otec ještě mluvil o solidaritě, která je Evropě vlastní a která vychází z Ježíšova přikázání lásky.
Právě křesťané mohou podle něj Evropě pomoci. „To oni jsou v této době povoláni dát Evropě duši a přivést ji k vědomí, nikoli k obsazování prostorů,“ řekl František. A přesně v tomto duchu vnímá sv. Benedikta jako vzor k následování: „Nesen vírou, hleděl dál a z malé poustevny dal zrod nakažlivému a nezadržitelnému hnutí, které načrtlo novou tvář Evropy. On byl poslem míru, činitelem jednoty a mistrem civilizace. A ukázal také nám, dnešním křesťanům, že z víry vždycky pramení radostná naděje schopná změnit svět.“
Svůj projev nakonec papež uzavřel citátem z Listu Diognetovi, kde se píše, že „co je duše tělu, tím jsou křesťané světu“.