26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Křesťan nemůže sympatizovat s komunismem

24. 10. 2005

|
Tisk
|

V roce 2000 vyzýval kněz Vojtěch Protivínský věřící na Břeclavsku, aby ve druhém kole senátních voleb nevolili komunistického kandidáta. KSČM na něj podala trestní oznámení pro hanobení národa, rasy a přesvědčení. Krajské státní zastupitelství a současně i tehdejší prezident Havel - pravděpodobně i pod vlivem reakcí veřejnosti - trestní stíhání ukončili.

Vydání: 2005/44 Komunisté včera, dnes a zítra?, 24.10.2005, Autor: Ondřej Tuček

 

Měli jsme nové, polistopadové generaci dát jasně najevo, že kdo páchá zlo, má být potrestán. Nebo že má být toto zlo alespoň nahlas odsouzeno a lidé, kteří jej sami páchali, nebo aktivně či pasivně podporovali, nemohou ve společnosti zastávat žádné vlivné funkce. Místo toho bývalí vysocí funkcionáři strany a příslušníci Státní bezpečnosti - tedy ti, kteří byli dlouhá desetiletí z daní „dělnické třídy“ velmi dobře placeni za to, aby chránili tzv. vymoženosti socialismu - využili svých dřívějších vysokých příjmů a také kontaktů a informací, vystoupili ze strany, zprivatizovali státní podniky a většinou je vytunelováním přivedli ke krachu a dělníky připravili o jediný zdroj příjmů. Řada z nich dodnes zůstala na důležitých postech ve státní správě i v řadě společenských organizací. Mnozí se ani neobtěžovali z komunistické strany vystoupit.

Bohužel na tenhle jejich populismus hodně lidí slyší. Ve volbách jim pak dají svůj hlas a komunisté zablokují pětinu Parlamentu. Ostatní strany si lámou hlavu s tím, jak sestavit většinovou stabilní vládu, sestavují jen vlády menšinové nebo těsně většinové, a tudíž málo stabilní a funkční, s potřebnou odvahou k reformám. Z toho je řada občanů rozmrzelých a dává za pravdu komunistům, když opět velmi hlasitě křičí, napadají demokratický pluralitní systém a připomínají nám, že jejich „pendrekové“ vlády byly stabilní dokonale.

Byl jsem velmi mile překvapen tím, kolik zcela neznámých lidí mi vyslovilo podporu, a dokonce v petici „Stop komunismu“ učinili stejné prohlášení o zločinnosti minulého režimu, a tím se vlastně dopustili stejného „trestného činu“ jako já. Státní zastupitelství tím pádem mělo jen dvě možnosti: buď obviní a bude stíhat nás všechny, nebo naopak obvinění zruší. Za to bych chtěl všem poděkovat.

Na druhou stranu jsem byl šokován reakcí komunistů, zejména těch břeclavských, kteří celou aféru vyvolali. Ti jakoukoli zločinnost minulého režimu popírají – všechno prý to byla propaganda. Dokonce jsem se od nich dozvěděl, že okupace Československa v srpnu 1968 byla opravdu bratrská pomoc učiněná na žádost naší vlády. Jsou tato tvrzení něčím jiným než novou propagandou a pokusem udělat pravdu ze stokrát opakované lži? Můžeme takovým lidem věřit, natož jim svěřit politickou moc?

Samozřejmě že ne. Ne každý komunista si zaslouží odsouzení. Mnoho lidí asi opravdu uvěřilo poválečným ideálům o konečné naději pro celosvětový mír a sociální spravedlnost. Soudruzi po roce 1968 už ale velmi dobře věděli nejen o hrůzách stalinismu padesátých let, ale sami zažili i převálcování lidské tváře socialismu sovětskými tanky. Byli opakovaně svědky vyhazování lidí z práce a studentů ze škol jen proto, že odmítli okupaci svrchovaného státu cizími vojsky označit za jakousi „bratrskou pomoc“. Jak k tomu mohli mlčet? Proč se těch lidí nezastali? Proč alespoň nevystoupili ze strany páchající takové nepravosti a křivdy?

Vím, že to, co nám komunisté slibují, se mnohým lidem může zdát většinou jako velmi dobré a potřebné: sociální jistoty, bezpečnost, pořádek atd. Málokdo si ale uvědomuje, že na celém světě není ani jeden jediný případ, kde by se to podařilo a kde by zároveň nedocházelo zároveň ke krutým nespravedlnostem a pošlapávání základních lidských práv, zejména v souvislosti s likvidací opozice a všech, kdo smýšlení komunistů nesdílejí. 

Proč bychom měli věřit, že zrovna čeští komunisté budou první celosvětovou výjimkou a český komunismus prvním případem na celém světě, kdy soudruzi splní své sliby a zároveň nebudou pronásledovat nás, kteří máme jiný názor?

Podívejte se na jejich dnešní členy a voliče; kdo z nich přemýšlí o nějakém jiném, lepším komunismu, který by respektoval lidská práva a pluralitní systém? Já nikoho takového neznám. Všichni, s nimiž se setkávám, mluví o jediném: vrátit se před listopad 1989 – tedy udělat novou „normalizaci“ podle nového „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti“. Tedy nové čistky, vyhazování a zatýkání, zavedení vedoucí úlohy KSČM, cenzury, policejního státu. Ta strana to dnes v programu pochopitelně nemá, má to ale v myslích svých členů. Ostatně v programu to přece neměla nikdy, a přesto vládla vždy jen tímto způsobem.

Nedovolit další experiment s komunismem. Pokud chceme tolerovat komunisty, pak proč ne také ultrapravicové a fašistické strany? Pak si také samozřejmě myslím, že by Poslanecká sněmovna měla schválit novelu trestního zákoníku schváleného Senátem - o trestnosti propagace komunismu a fašismu.

Ne - pouze dál říkám nahlas to, co si myslím a co říká i oficiální učení církve: Kdo chce být dobrým člověkem a křesťanem, nemůže být zároveň členem či sympatizantem fašistických a komunistických stran a hnutí. Alternativa je mnohem lepší: hledat nejprve Boží království. Věřím, že tím člověk dosáhne dokonalého dobra a to pro všechny.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou