Křest muslima ve Vatikánu způsobil rozruch
Vydání: 2008/14 Jak prožít stáří aktivně, 1.4.2008, Autor: Martin T. Zikmund
„Katolická církev předvedla během mnoha desetiletí svou vůli vést dialog s muslimským světem, a to navzdory nesčetným potížím a překážkám,“ napsal minulý týden vatikánský list L´Osservatore Romano. List přitom dodal, že princip náboženské svobody zahrnuje i „svobodu změny náboženství“. Vatikán tímto hájí křest italského muslima Magdiho Allama, novináře, který mu udělil při velikonoční vigilii papež Benedikt XVI. Allamova konverze i publicita, která jí byla přidělena, vyvolala totiž v muslimském světě převážně negativní reakce.„Voda, kterou papež Benedikt vylil na hlavu Allamovu, je jako benzín, kterým se kropí oheň způsobený střetem civilizací,“ napsal vzápětí na svých internetových stránkách arabský deník El Shark El-Ausat vycházející v Londýně. Televize Al-Arabiya označila Magdiho Allama za jednoho z nejspornějších italských novinářů. „Vatikán Allamovu konverzi použil jako triumfalistický nástroj pro ,získání bodů‘,“ nechal se slyšet Arif Ali Nayed, člen muslimské skupiny, která se angažuje v dialogu s katolickou církví. Plánované rozhovory s Vatikánem se však podle něj kvůli této záležitosti přerušovat nebudou.
POD POLICEJNÍ OCHRANOU
„Pro mne byl den křtu nejkrásnějším dnem života,“ napsal Allam minulou neděli v deníku Corriere della Sera, v němž pracuje jako zástupce šéfredaktora. „Má mysl je tím osvobozena z tmářství ideologie, která legitimizuje lež a přetvářku, vraždy i sebevraždy, slepou podrobenost i tyranii,“ uvedl Allam na adresu islámu. I když už pět let je za svou kritiku násilného islámu nucen žít pod policejní ochranou, nebojí se. „Vím, co mne čeká, ale ponesu svůj úděl se vzpřímenou hlavou – zejména po historickém a odvážném gestu papeže, který se osobně rozhodl mi udělit svátost křesťanské iniciace,“ dodal.
Benedikt XVI. byl pro Allama nejdůležitějším vlivem při promýšlení jeho konverze ke křesťanství. Papež podle něj „mistrovsky ukazuje, že nerozlučný svazek víry a rozumu tvoří základ autentického náboženství a lidské civilizace“. Téměř 56letý Magdi Christian Allam se narodil v Egyptě a navštěvoval katolické školy. Před více než 30 lety se přestěhoval do Itálie, kde získal občanství. Allam ještě jako muslim kritizoval násilnický charakter muslimského fundamentalismu. Tím si několikrát „vysloužil“ náboženské fatvy s vynesením rozsudku smrti.
Nebyl křest muslimského novináře ve Vatikánu provokací?
To je samozřejmě oprávněná otázka. Zvláště když se o Velikonocích upíná pozornost celého světa právě na papeže. Přesto mám minimálně ze dvou důvodů za to, že rozhodnutí Benedikta XVI. bylo správné. První je tento: papež pokřtil člověka, nad nímž byl několikrát vynesen ze strany islámu náboženský rozsudek smrti. Kdyby to papež neudělal, většina světa by o těchto muslimských výhrůžkách ani nevěděla. Jestli to Allamovi pomůže, nebo přitíží, je jiná otázka. Tím, že papež nad ním převzal záštitu, nepřímo vybídl muslimy, aby se nad vztahem násilí a islámu znovu zamysleli. Buď aby se ztotožnili s náboženskými fatvami, a tak potvrdili i Allamovo opakované tvrzení o tom, že islám je „fyziologicky násilný“. Anebo aby se od násilí distancovali, a tím zároveň i uznali právo na změnu náboženského vyznání. S tím úzce souvisí také druhý důvod, totiž papežovo přesvědčení, že mezináboženský dialog a hlásání pravdy mají jít ruku v ruce. Jedno bez druhého by mohlo mít a často mívá negativní důsledky. Absence dialogu vede k růstu předsudků a nebezpečí konfliktů. Bez hlásání pravdy však zase vadne kultura i civilizace, protože se lidem stírá rozdíl mezi tím, co je, a tím, co být má.
Křest bývalého muslima v bazilice sv. Petra tedy nebyl projevem vatikánského triumfalismu, ale demonstrací práva na volbu vyznání. Sdílet článek na:
Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články
