Krásná rozhledna v Krásně

Vydání: 2007/6 Živá farnost, 5.2.2007, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

Tentokrát se na svět podíváme z výšky; můžeme tím dosáhnout patřičné hloubky pohledu. Obec Krásno zve k návštěvě už svým názvem. Určitě přitahuje mírumilovné lidi víc než třeba Drštěkryje nebo Hrdlořezy.
Nachází se na Sokolovsku v oblasti Slavkovského lesa; již v 16. století se zde těžil cín a stříbro. Byť má jen 700 obyvatel, může se pyšnit hned dvěma náměstími. Díky pánům Pluhům, kteří rozvíjeli těžařskou činnost, patřilo Krásno dokonce k nejpřednějším cínovým nalezištím v Evropě.
Co je v Krásně skutečně nejkrásnější? Rozhledna ležící na Krásenském vrchu ve výšce krásných 777 m. Je nejen pozoruhodná, jak píše Jan Nouza ve své knize Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, ale je spanilá. Návštěvníka zaujme již zdálky neobvyklým tvarem věže. Schody vinoucí se spirálovitě po vnějším obvodu kamenné rozhledny z ní činí v našich končinách mimořádnou výškovou stavbu.

Jako v Iráku
Tvůrci rozhledny byli místní sochař Willy Russ a architekt Fritz Hoffmann, kteří se ve třicátých letech minulého století nechali inspirovat minaretem ve městě Samarrá v dnešním Iráku. Labužníkům připomene chutnou roládu, ale pozor: zdivo nelízat! Její spirálové schodiště způsobuje, že dolní podstava věže je 11 metru široká, zatímco vyhlídková terasa ve výšce 25 metrů měří již jen necelé tři metry v průměru.
Pod rozhlednou je zachovalé koryto Dlouhé stoky o délce 24 km ze 16. století. Jde o umělý kanál, který sloužíval pro plavení dřeva a zásobování dolů vodou. Ve své době zřejmě neměla Dlouhá stoka (Flossgraben) svým provedením a délkou ve střední Evropě obdoby. V roce 2003 byla vyhlášena kulturní památkou.
V krásenském muzeu na místě bývalého dolu Vilém najdeme unikátní parní těžní stroj z roku 1897 nebo důlní lokomotivu ze sokolovského revíru. Za pozornost jistě stojí i gotická zvonice nad kostelem.
Nejbližším větším sídlem je Horní Slavkov, kde můžeme obdivovat gotické a renesanční domy či navštívit muzeum v Pluhově domě. Zvláště pro zamilované doporučujeme zdolat ještě Šibeniční vrch, kde se dochovalo zděné kruhové popraviště. V sychravých jarních či podzimních dnech se budou dívky na tomto místě rády k hochům tisknout. Mimochodem: znáte další „divnopisné“ názvy českých sídel? Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 14 31. března – 6. dubna 2020

Anketa mezi kněžími: Jak se proměnila vaše služba?

Zeptali jsme se kněží, jaké cesty a způsoby doprovázení farníků volí v těchto dnech a jak se změnila pastorace v jejich farnosti.

celý článek


Zjišťujeme, že svět je křehký

To, co žijeme nyní, může být jen malá ochutnávka krize, kterou může vyvolat změna klimatu – upozorňuje lucemburský arcibiskup JEAN-CLAUDE HOLLERICH SJ, předseda Komise…

celý článek


Jak slavit v kruhu rodiny?

Velikonoce jsou svátky, které se už od svých židovských kořenů slaví částečně ve společenství Božího lidu a částečně v domácnosti, v kruhu rodiny.

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají omezit šíření nákazy koronavirem, kdy bohužel distribuce Katolického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay