Krajani, rodáci, novoosídlenci

Vydání: 2009/9 Různé tváře pouště, 24.2.2009, Autor: Aleš Palán

Šlo prakticky o totální odsun. Až na pár jedinců muselo po druhé světové válce opustit Vimpersko veškeré původní obyvatelstvo. Novoosídlenci si s sebou přinesli jiný – většinou mnohem vlažnější – vztah k víře.

Do kostela dnes chodí, jako jedna z pamětnic starých časů, pětadevadesátiletá paní Urbanová. Vypadá o dvacet let mladší, její muž, jako voják wehrmachtu, padl ve druhé světové válce a od té doby je vdovou. Celou mši svatou prostojí, její místo je už po desetiletí za hlavním blokem lavic. Odsunutí Němci, případně jejich příbuzní a příznivci, jezdí ve výroční dny do Vimperka stále. Loni na jaře byl s nimi jako host i prasynovec papeže Benedikta XI., pater Messerer ze Simbachu na Innu – jeho maminka se jmenovala Ratzingerová. Němcům z Vimperska říká zdejší administrátor P. Michal Pulec krajani, oni sami se nazývají rodáci. Na komunikaci s odsunutými starousedlíky má zájem i město Vimperk – na podzim se zde a v partnerském Freyungu koná třídenní vzpomínková akce a také na den válečných veteránů 11. listopadu přijíždějí do Vimperka zástupci rodáků. Vimperští farníci pomáhali na místním hřbitově obnovit kříž padlým z první světové války a připojili k němu letopočty z druhé světové války; P. Pulec měl tehdy mši za padlé v obou válkách – z obou stran fronty. Hroby německých vojáků se zatím na vimperském hřbitově obnovit nepodařilo. „Na podzim jsem žehnal znovuobnovený hřbitov na Novém Světě. Zdejší hřbitov byl znesvěcený – shrnuli ho buldozerem, včetně náhrobků a ostatků zesnulých. Tak tomu bylo po 32 let. Obnoven byl díky rodákům, fondu pro česko-německou spolupráci a obci Borová Lada,“ říká pater Pulec, který hřbitov žehnal spolu s bavorským knězem Heinrichem Anzenederem, jehož maminka z Nového Světa pochází. Na hřbitově nyní stojí památník, na němž se podílela šumavská sklářka Vladěna Tesařová – skleněný kříž zasazený v puklém kříži kamenném jako symbol víry, která sjednocuje mezilidské i mezinárodní rozdělení.Ve velkých vimperských kasárnách našlo po válce práci mnoho důstojníků z Čech i ze Slovenska. Novoosídlenci našli práci ve zdejším Šumavanu (tam se šily košile) nebo v tiskárnách. Ve městě našly svůj nový domov i některé romské rodiny.

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 5 25. – 31. ledna 2022

Upřesněné počty věřících

Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden zveřejnil podrobnější data o loňském sčítání lidu, které zpochybnily dříve uváděné informace o výrazném poklesu…

celý článek


Směřovat k jednotě po celý rok

Týden modliteb za jednotu křesťanů právě skončil, ekumenická spolupráce ale trvá na mnoha místech po celý rok. A může být velmi užitečná i pro aktuální synodální cestu.

celý článek


Formace ve světě rozšiřuje obzory

Vstoupit do řeholní formace znamená vydat se na dlouhou cestu. Pro čím dál víc adeptů zasvěceného života to přináší také povinnost na čas opustit rodnou zemi a vydat…

celý článek


Plečnik – architekt, který předběhl koncil

Na 23. leden připadlo 150. výročí narození Jože Plečnika – slovinského architekta, který vtiskl moderní ráz Pražskému hradu. A je též autorem jednoho z nejpozoruhodnějších…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay