Konvertité – velikonoční radost

Vydání: 2016/15 Na Velký pátek přišlo díky svátku více lidí, 5.4.2016, Autor: Jiří Macháně

Každý rok o Velikonocích se církev rozroste. Čísla statistik poskočí vzhůru. Během noci, při níž se slaví Kristovo Zmrtvýchvstání, katolíků rozhodně neubude. Naopak: stovky lidí se narodí. Nikoliv na tento svět, ale při křtu z vody a z Ducha.


Svátost křtu přijal letos o Veliké noci z rukou biskupa Jana Baxanta i velitel hasičů Lukáš Kébrt.Snímek Karel Pech

Podle oficiálních údajů přijalo v roce 2015 během celého liturgického roku křest 1 277 dospělých.

O Veliké noci křtili (arci)biskupové ve svých katedrálních chrámech, vězeňští kaplani za mřížemi i kněží v některých farnostech. Ve většině farních společenství si ale věřící takové úrody nových bratří a sester všimnout nemohou. Nevědí o nich, nepotkají je. Právě proto jim chceme tuto radost církve trochu přiblížit.

Jiná je víra v širých lánech Hané a jiná v intelektuálských kruzích pražského studentstva. Konvertité také přicházejí z různých prostředí a různých tradic. My jsme se tentokrát nevypravili ani do věznic, ani mezi letniční křesťany.

Martin Staněk, pastorační referent pražské akademické farnosti, v rozhovoru přiblíží svou patnáctiletou zkušenost s přípravou dospělých na křest. Už nějaký čas píše o konvertitech celou disertační práci. Příběhy obrácení, katechumenátu a následných křtů dospělých by snadno zabraly možná i celý jeden ročník Katolického týdeníku. Na dvou stranách můžeme potkat jen pár z těch, kteří Bohu odpověděli na pozvání k intenzivnímu vztahu. Můžeme také zjistit, jak se vlastně na takovou životní událost připravují a jak ji pak prožijí – například v reportáži z litoměřické katedrály sv. Štěpána.

Nemáme v Česku zástupy konvertitů, ale odehrává se pořád to stejné, co Kristus Pán slíbil: křesťané byli, jsou a budou solí a kvasem. Nemáme v Česku ani muslimy, kteří by objevili Krista. Ale máme tu specialitu – konvertity ze zcela ateistického prostředí, bližní, kteří nemají na začátku často ani tušení, co je ta církev zač.

A jak se bude dařit novokřtěncům, záleží i na starých matadorech víry. Možná nakonec mezi nás katolíky „ti noví“ nezapadnou. Možná však jejich víra bude v křehkosti a čistotě pomalu zrát a ještě více přibližovat okolí ke Kristu. Vidět Boží vedení je totiž nejen povzbuzením, ale často i zemětřesením, které pořádně zatřese stavbou zvykové či pohodlně žité víry.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 32 2. – 8. srpna 2022

Papež na cestách uzdravení a smíření

Přání, „aby se zasévala naděje pro domorodé i nedomorodé obyvatelstvo, které chce žít v bratrství“, vyslovil papež při návratu z Kanady. Při své 37. zahraniční…

celý článek


Poutníci na jedné lodi s biskupem

Společnou plavbu po Baťově kanálu absolvovali minulou středu účastníci 16. ročníku Pouti za umělce.

celý článek


Pár vteřin, které zachrání pokoj v rodině

Taková trpělivost! Znamená to něčí utrpení, nebo kopec klidu a míru? A můžeme si uhlídat, aby její míra nepřetekla? Hovořili jsme o tom s vedoucí Křesťanského terapeutického…

celý článek


Podezřívali nás, že jsme špioni

Útěk před komunisty, vojenská služba v USA, kněžství, profesorská kariéra, duchovní služba americkým vojákům a její zakládání v jedenácti postkomunistických zemích.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay