Konference o Piu XII.
Vydání: 2008/44 Dušičky, 29.10.2008
Příloha: Perspektivy
„Hitlerův papež“ – kniha s tímto útočným názvem vychází česky. Je to portrét z pera britského autora Johna Cornwella. Její poněkud rozpačitou, ale přece jen kritickou recenzi Jana Jandourka uvedl deník MF Dnes 4. října. Cornwell setrvává při pohledu, který razil kdysi Rolf Hochhut hrou Náměstek. Nejasnosti stran pramenů, z nichž čerpal, se bohužel nepodařilo rozptýlit.O setrvačnosti „image“ tohoto papeže a jejích motivech jsme kdysi psali (Perspektivy 5/2000) a nemáme k tomu co dodat.
Počátkem října se v Římě konala konference historiků, která se zabývala vztahem Pia XII. k holokaustu. Pořádala ji americko-židovská nadace Pave the Way Foundation. Její prezident Gary Krupp upozornil v zahajovací řeči, že se koná právě v době židovského svátku Jom Kippur. Vidí v tom pokyn Prozřetelnosti. Sám vyrůstal v atmosféře, která mu vštípila názor, že Pius XII. kolaboroval s nacisty. Své mínění radikálně změnil po četných rozhovorech s Židy, kteří přežili holokaust. Za podnět konání konference označil snahu skoncovat s „černou legendou“. Jednotlivé příspěvky účastníků se zaměřily právě na četné iniciativy Pia XII. (a jeho nunciů různě po světě) podnikané na záchranu Židů. Byly zajímavé a hlavně přesvědčivé.
Vedle očerňování, motivovaného ideologicky, je Piu XII. vytýkáno, že za války nevystoupil proti nacismu otevřeně. Učinil tak i Šear Jašuv Kohen, rabín z Haify, když byl pozván na vatikánskou biskupskou synodu: Pius XII. prý nemůže být pokládán za vzor, protože „nepozdvihl svůj hlas proti holokaustu“. Unisono konference však vyznělo v tom smyslu, že jeho postup byl moudrý. Veřejným protestem by vyvolal další nacistické běsnění. Svými intervencemi i konkrétními akcemi, často riskantními, zachránil tisíce životů. – O tomto působení Pia XII. pojednává letos vydaná kniha německého historika Michaela Hesemanna „Der Papst, der Hitler trotzte. Die Wahrheit über Pius XII. (Papež, který vzdoroval Hitlerovi. Pravda o Piu XII.)“ Zda bude u nás přeložena a čtena, toť otázka. Většinovému českému prostředí spíše vyhovuje titul „Hitlerův papež“. Návyk na tak či onak ideologický výklad dějin je u nás už tradičně zakořeněn.
pp Sdílet článek na:
Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články
