Vydání: 2010/51 Vánoce, 16.12.2010, Autor: Jiří Prinz

Žádná událost světových dějin nezměnila v takové míře podobu světa jako narození Ježíše Krista před dvěma tisíci lety. Ačkoli badatelé po staletí usilují o co nejpodrobnější zmapování Ježíšova života, zůstává právě okolo jeho narození mnoho nezodpovězených otázek.

Ježíš se narodil v posledních letech vlády Heroda Velikého, panovníka, který mnohdy velice nevybíravými metodami dokázal alespoň na čas stabilizovat politicky napjatou situaci v Palestině. Herodovu vládu charakterizuje jak horečnatá stavební činnost – Herodes nechal mimo jiné znovu přebudovat Jeruzalémský chrám – tak stupňující se ekonomické rozdíly mezi bohatými a chudými Židy. Chudá byla přitom většina obyvatelstva a do chudého prostředí se narodil i Ježíš. Běžná zemědělsko- -řemeslnická rodina té doby zápasila o svůj každodenní chléb a nejinak tomu bylo i v rodině Ježíšovy matky Marie a jejího muže Josefa. Chudá byla ostatně i oblast Betléma, v němž se podle evangelií Ježíš narodil. „Byla to malá, bezvýznamná lokalita, místečko v Judsku, které čítalo desítky, nanejvýš stovky obyvatel a bylo odkázáno na pastevectví. Lidé tu často jako svého obydlí využívali jeskyní ve skalách, takže když evangelista Lukáš líčí, že se i Ježíš narodil v takové jeskyni, nesmíme si hned myslet, že je to doklad neobvyklé chudoby. V té době se zkrátka takovéto přírodní prostory k obývání upravovaly a užívaly,“ říká biblistka Mireia Ryšková z pražské Katolické teologické fakulty. Podle ní však dodnes existuje mezi odborníky spor o to, zda se Ježíš v Betlémě opravdu narodil.

BETLÉM A NEVIŇÁTKA

Důvodem k pochybnostem je především odlišné líčení Josefovy a Mariiny cesty do Betléma, jak se s ním setkáváme u evangelistů Lukáše a Matouše. Část historiků se proto domnívá, že se Ježíš narodil v Nazaretě. „Osobně si myslím, že rozdíly v líčení obou evangelistů lze chápat i opačně, a to tak, že jsou naopak potvrzením, že se Ježíš v Betlémě skutečně narodil,“ míní Mireia Ryšková a dodává: „Tradice, z nichž oba evangelisté vycházejí, jsou totiž na sobě nezávislé, a proto se v líčení příběhu Ježíšova dětství odlišují. Když se však tyto dvě na sobě nezávislé tradice shodují v tom, že Ježíšovo narození je vázáno na Betlém, jeví se mi jako velmi pravděpodobné, že se tam opravdu narodil.“ Určité pochyby mezi historiky dále panují kolem události bezprostředně související s Ježíšovým narozením v Betlémě, známým vražděním neviňátek králem Herodem. O této události totiž nehovoří žádný jiný dobový pramen než evangelium sv. Matouše. „Herodes Veliký byl velmi podezřívavý člověk, který nechal popravit mnoho svých příbuzných včetně manželky a několika synů. Je tudíž historicky myslitelné, že v případě, kdyby se dozvěděl o narození příštího krále, mohl takto reagovat. Určitě ale nešlo o masové vraždění. Kdyby totiž mělo velké rozměry, židovský historik Josephus Flavius by ho jistě zaznamenal. Nicméně tato zmínka dobře dokresluje Herodovu dobu,“ upozorňuje Mireia Ryšková.

Narodil se Ježíš „před Kristem“?

Snad největším oříškem pro odborníky je stanovit přesné datum Ježíšova narození. Rok jeho narození, od něhož počítáme náš letopočet, byl totiž podle většiny badatelů stanoven na základě chybného výpočtu v pozdní antice. Jaké je však správné datum? „Většinou se uvádí, že se Ježíš narodil v rozmezí let 9 a 4 před naším letopočtem – a k tomu se přikláním i já. Jako nejpravděpodobnější se uvádí rok 6 před naším letopočtem, kdy došlo k astronomickému úkazu trojí konjunkce Saturna s Jupiterem v souhvězdí Ryb, tedy k jevu, který lidé někdy označují za Betlémskou hvězdu. Teologové jsou ale dosti skeptičtí k tomu, že tato konjunkce je totožná s biblickou hvězdou,“ tvrdí Mireia Ryšková. Jsou i jiná menšinová mínění, která považují tradici datování za správnou. Avšak problém spojený s datací sčítání obyvatel a soupisu jejich majetku v Herodově království za syrského legáta Quirinia v roce Ježíšova narození, jak uvádí Lukášovo evangelium, se zatím nepodařilo jednoznačně vyřešit. Pokud jde o měsíc prosinec, v němž si Ježíšovo narození připomínáme, neexistuje pro něj žádná opora v biblických pramenech – je to stará římská tradice ze 4. století, kdy ji lze poprvé doložit. „Bible neuvádí, ve kterém ročním období se Ježíš narodil. Tato tradice je pozdější a byla spojována s oslavami zimního slunovratu. Dnes je asi nejrozšířenější výklad ten, že šlo o křesťanskou reinterpretaci pohanského svátku slunečního boha, neboť tím Sluncem světa je Ježíš, a tak se stanovilo Ježíšovo narození právě do této doby,“ dodává Mireia Ryšková, podle níž však není důležité, kdy přesně se Ježíš narodil, nýbrž to, že se narodil a kým Ježíš je pro dějiny světa.